Autojournal

Rychlá jízda patří k nejčastějším dopravním prohřeškům u nás i ve světě. Přestože všichni vědí, že za ni hrozí pokuta, když se v zrcátku objeví maják a u krajnice stojí policista s plácačkou, většina řidičů začne horečně vymýšlet důvod, proč se právě jim nedá dát trest. Někdy jde o nervózní improvizaci, jindy o promyšlené výmluvy, které by obstály snad jen v komediálním scénáři. Policisté, kteří tráví roky na silnicích, by mohli vydat celé knihy bizarních historek o tom, co všechno

Existují pohonné jednotky, které překročily hranice běžné techniky a staly se legendami. Některé slavily úspěchy na závodních tratích, jiné si získaly pověst nezničitelných společníků pro každodenní jízdu. Ať už šlo o šestiválce, osmiválce či dvanáctiválce, všechny měly společné to, že si dodnes drží respekt a obdiv. Ferrari – jméno, které postavila dvanáctka Colombo Když se v roce 1947 objevil první Ferrari 125 Sport, pod kapotou mu pulzoval V12 Colombo. Tento motor definoval DNA značky a čtyři dekády tvořil její základ.

Mezi motoristy koluje spousta historek o tom, že když v noci několikrát probliknete na křižovatce dálkovými světly, přepne se semafor na zelenou. Realita je ale složitější. Zatímco řidiči si tento trik mezi sebou předávají, dopravní inženýři tvrdí, že jde spíš o náhodu než o skutečný hack. Jak vlastně semafory fungují Nastavení světelné signalizace je mnohem komplexnější, než se může zdát. V Česku existuje několik systémů řízení – některé semafory reagují na hustotu dopravy a plynule mění intervaly, jiné si všímají

Zpomalovací prahy patří mezi nejkontroverznější dopravní opatření. Úřady je obhajují vyšší bezpečností, řidiči je však často považují za obtěžující a škodlivé. Pravda je někde mezi – i když dokážou snížit rychlost, jejich přítomnost přináší i řadu negativ. Jak donutit řidiče zpomalit V obytných čtvrtích bývá standardem omezení rychlosti na 20 km/h. Značka ale sama o sobě nestačí – k jejímu dodržování je potřeba fyzický prvek, který auta skutečně zpomalí. Teoreticky mohou pomoci kamery a následné pokuty, ale ty už řeší

Každý automobil musí v pravidelných intervalech absolvovat povinnou technickou kontrolu. Během ní se neřeší jen drobné nedostatky, ale především závady, které mohou ohrozit bezpečnost silničního provozu. Německá zkušební organizace TÜV nedávno zveřejnila obsáhlý přehled, který ukazuje, které modely mají při prohlídkách největší problémy. Do statistiky se promítlo více než devět milionů kontrol provedených mezi červencem 2020 a červnem 2021, přičemž hodnoceno bylo celkem 222 různých typů aut. U necelé pětiny z nich se objevily vážné technické nedostatky. Delší život aut,

Mnoho lidí kupuje SUV s přesvědčením, že jim vyšší posed za volantem zajistí i lepší výhled a pasivní bezpečnost. Jenže švýcarský autoklub TCS zjistil, že realita je jiná. V rozsáhlém testu viditelnosti se právě tato oblíbená auta ocitla až na samém chvostu výsledkové listiny. Když výhled není takový, jaký se čeká SUV si lidé pořizují nejen kvůli robustnosti a pocitu bezpečí, ale i proto, že se v nich sedí výš. Předpokládá se, že to znamená lepší přehled o dění kolem

Automobilky rády mluví o technologiích ve svých vozech jako o převratných novinkách. V reklamních materiálech se často dočtete, že právě představený systém přináší revoluci v komfortu nebo bezpečnosti. Jenže skutečnost bývá jiná. Řada „novinek“ je ve skutečnosti jen oprášeným návratem k řešením, která existovala už dávno. V moderních autech najdeme tolik elektronických asistentů, že není těžké ztratit přehled. Pokud neznáte historii jejich vývoje, možná vás překvapí, že to, co dnes působí jako špičková technologie, má své kořeny už několik desetiletí

Existují auta, která se zapsala do paměti kvůli výkonu. Jiná díky designu, nebo proto, že nabídla komfort, o jakém se konkurenci mohlo jen zdát. A pak jsou tu modely, které dokázaly skloubit všechno dohromady a stát se něčím víc. Jedním z nich je Citroën C6 – vůz, který byl svého času natolik originální, že mu jeho noblesu záviděly i německé limuzíny. Když Mercedes, BMW a Audi nestačily Na přelomu tisíciletí byl svět vyšší střední třídy rozdělený mezi tradiční „velkou trojku“