Autojournal

Mnoho řidičů automatických převodovek má zažité, že po zastavení jednoduše přesunou volič do polohy P a tím je hotovo. Jenže právě tohle může být v některých situacích chyba. Zejména při stání ve svahu totiž převodovka nemusí nést zatížení, na které ji řada lidí bezděčně nechává samotnou. Typickým varováním bývá tvrdší uvolnění voliče při dalším rozjezdu nebo slyšitelné kovové klepnutí po vyřazení z parkovací polohy. Takový zvuk rozhodně není něco, co by mělo působit uklidňujícím dojmem. Často totiž naznačuje, že se

Na první pohled to vypadá paradoxně. Auta jsou rok od roku chytřejší, umějí přijímat vzdálené aktualizace, nabízejí stále propracovanější konektivitu a jejich kabiny připomínají spíš elektroniku na kolech než tradiční automobil. Jenže právě tato technická vyspělost se podle nejnovější studie J.D. Power stále častěji obrací proti samotným řidičům. Výsledkem je další pokles spolehlivosti, který se letos potvrdil už potřetí za sebou. Moderní auta umějí víc, ale zároveň častěji zlobí Studie spolehlivosti vozidel pro rok 2026 vychází z odpovědí 33 268

Většina dnešních věcí má omezenou životnost a auta nejsou výjimkou. U řady moderních modelů se počítá s tím, že po určité době přijdou drahé opravy, únava materiálu nebo elektronické problémy. O to působivější jsou příběhy vozů, které zvládly nájezdy, nad nimiž zůstává rozum stát. Nejde o stovky tisíc kilometrů, ale o miliony. A právě takové automobily se zapsaly do historie jako skutečné symboly odolnosti. Podle údajů uváděných webem Autodoc existuje několik vozů, které se staly doslova maratonci na čtyřech kolech.

Najít ojeté auto, které má na tachometru přes 200 tisíc kilometrů, dnes není nic výjimečného. U mnoha modelů je to naprosto běžná hodnota a sama o sobě nemusí znamenat, že je vůz na odpis. Pokud majitel nepodceňoval servis, měnil včas provozní náplně a k autu se nechoval jako ke spotřební věci, může takový automobil bez větších dramat sloužit i dál. Jenže právě tady je potřeba zachovat chladnou hlavu. Auto s podobným nájezdem už má za sebou kus života a je

Na první pohled jde o obyčejnou Toyotu Corollu z roku 1993. Ve skutečnosti je z ní ale automobilový fenomén, protože má za sebou více než 2 miliony kilometrů. Ještě pozoruhodnější je, že i po tak obrovské porci cest zůstává v provozu bez zásadních potíží. Nejde přitom jen o výdrž samotného auta, ale hlavně o důkaz, jak moc může pravidelná péče ovlivnit jeho životnost. Majitel, který jezdí opravdu extrémně Za tímto výjimečným nájezdem stojí Novozélanďan Graeme Hebley. Svou Corollu koupil v

Debata o životnosti baterií v elektromobilech se často točí kolem obav z rychlého opotřebení a výrazného poklesu dojezdu. Praxe ale někdy ukáže úplně jiný obrázek. Přesně to je případ elektrické Kie EV6, která už několik let slouží jako taxi v Hamburku a za tu dobu najela více než 300 tisíc kilometrů. Vůz používá místní taxikář Ibrahim, jenž po letech za volantem dieselového auta přešel na elektrický pohon. A jak sám popisuje, zkušenost je natolik přesvědčivá, že by stejnou volbu bez

Najít dnes spalovací motor, o němž se mluví s téměř posvátnou úctou, není jednoduché. Většina moderních jednotek je obklopená elektronikou, emisní technikou a složitými systémy, které sice pomáhají plnit předpisy, ale zároveň zvyšují technickou komplikovanost. Právě proto působí Toyota 1HZ jako zjevení z jiného světa. Je to motor, který nevznikl proto, aby ohromoval tabulkovými parametry, ale aby bez řečí pracoval dlouhé roky v těch nejtěžších podmínkách. Řeč je o atmosférickém vznětovém řadovém šestiválci o objemu 4,2 litru, jehož historie sahá

U některých aut je těžké pochopit jejich smysl i dnes, natož ve chvíli, kdy vznikala. A přesně to platí pro Audi Q7 V12 TDI. Už jako nové působilo tohle auto skoro absurdně. Obrovské SUV, hmotnost hluboko přes dvě a půl tuny, dvanáctiválcový turbodiesel a výkon, který by člověk čekal spíš od supersedanu než od rodinného kolosu. Jenže čas ukázal, že právě v tom je jeho kouzlo. Dnes už se na něj nikdo nedívá jako na běžné luxusní SUV, ale spíš