Putin žebrá v Ázerbájdžánu. Jen díky němu může do Evropy posílat Ladu Niva
Novinář Sergej Aslanyan přinesl velmi zajímavý pohled na vztah Vladimira Putina, prezidenta Ázerbájdžánu Ilhama Alijeva a ruské Lady. Vysvětluje, jak Ázerbájdžán pomáhá Moskvě obcházet sankce a proč jsou auta součástí této geopolitické hry. Daní za to je, že se dnes Putin musí v Baku klanět.
Ruský vliv na Kavkaze slábne
V posledních letech se postavení Ruska na Kavkaze dramaticky změnilo. Historicky Moskva diktovala politické podmínky bývalým sovětským republikám – od Arménie přes Ázerbájdžán až po Tádžikistán. Dnes je ale situace jiná. Sestřelené ruské letadlo nad Ázerbájdžánem, vražda bratrů Safarovových a předání Náhorního Karabachu Ázerbájdžánu jasně ukázaly, že Moskva už nad regionem nemá absolutní moc. Ruský novinář Sergej Aslanyan píše: „Rusko ztratilo svou výsadu diktovat Ázerbájdžánu. Sestřelené letadlo ukončilo éru sovětské dominance a nadřazenosti.“ Dnes musí Putin hledat způsoby, jak si udržet alespoň částečný vliv na region prostřednictvím místních vůdců.
Putinovo ponížení v Baku
Aslanyan popisuje nedávnou Putinovu cestu do Ázerbájdžánu jako velké ponížení. „Proč Putin tak dlouho žebral o audienci u Alijeva a cestoval až do bezvýznamného Tádžikistánu?“ ptá se. Důvod je prostý – Moskva se už nemůže spoléhat na svá historická privilegia, přestože Tádžikistán i Ázerbájdžán nutně potřebuje. Tádžikistán poskytuje Rusku zdroje a podporu, které byly kdysi pro Putina samozřejmostí. Jenže dnes musí čekat, až se místní lídři rozhodnou ho přijmout. Jednoduše řečeno, Moskva je nucena podřizovat se pravidlům, která určují Dušanbe či Baku a jeho spojenec Turecko.
Ázerbájdžán jako brána k obcházení sankcí
Ázerbájdžán navíc hraje pro Rusko klíčovou roli při obcházení sankcí. Aslanyan zdůrazňuje: „Ázerbájdžán je užitečný jako prostředník, který se vydává za prodejce. Ruská ropa, která by jinak nemohla legálně vstoupit na trhy západní Evropy, se teď distribuuje přes Baku – a všechno vypadá, jako by šlo o ázerbájdžánský export.“ Podobně je to i s auty. „Putin věří, že velikost země se měří podle počtu vyrobených automobilů. Země s automobilovým průmyslem je velmoc; země bez něj není země,“ píše Aslanyan. Jenže aby bylo vůbec možné po sankcích udržet ruský automobilový průmysl v chodu, musí ho Moskva masivně dotovat.
Ruské dotace a „kouzelný“ vývoz Niv
Jen letos Kreml vyčlenil na podporu domácích automobilek 966 miliard rublů, a příští rok to má být dokonce 1,2 bilionu. Problém je, že kvůli sankcím není kam auta vyvážet. Moskva je tak nucena využívat třetí země. Například vozy Lada Niva se sice vyrábějí v Rusku, ale finální montáž probíhá v Ázerbájdžánu. A odtud už mohou Nivy jako mávnutím kouzelného proutku putovat do Evropy. Aslanyan cynicky dodává: „Proč Putin potřebuje Alijeva? Aby mohl prodávat žigulíky. Nebudou to však Nivy vyrobené ruským AvtoVAZem. Budou to Nivy montované v ázerbájdžánském závodě Azermash. A stejně jako v případě ropy se budou všichni tvářit, že s Ruskem neobchodují,“ uzavírá Aslanyan.
.« Malé MPV s velkými schopnostmi. Levná ojetina s nízkými náklady a prověřenou spolehlivostí, to je Hyundai ix20 Evropským automobilkám dochází čas: dodávky čipů se ocitly v ohrožení »
