bez-nazvu

Situace v automobilovém průmyslu je kritická

13. 5. 2020 • Novinky, Zajímavosti

Jedním ze sektorů, který je velmi zasažen krizí spojenou s pandemií koronaviru, je také automobilový průmysl, který je závislý na provozu velkých továren. Ty ve většině zemí Evropské Unie musely být uzavřeny za účelem omezení šíření viru. Podle evropské organizace ACEA (European Automobile Manufacturers Association) je k 11. květnu 2020 průměrná délka uzavření automobilek v evropských zemích 29 pracovních dnů. V celkovém součtu tak jde o ztrátu produkce 2 396 549 motorových vozidel v Evropské Unii a Velké Británii. Krize má dle ACEA přímý dopad na více než 1,1 milionu továrních zaměstnanců v automobilovém průmyslu. Od konce dubna začíná mnoho automobilek výrobu obnovovat, dlouhá pauza ve výrobě však nejspíše přinese své důsledky.

Před příchodem pandemie nového typu koronaviru přitom automobilky zažívaly zlaté časy. V českých továrnách běžela v důsledku vysoké poptávky výroba na plné obrátky, trh hladověl zejména po zaměstnancích. Ty se firmy snažily udržet rekordně narůstajícími mzdami a nadstandardními benefity. To vše se však během několika týdnů změnilo, většina továren výrobu úplně odstavila nebo alespoň omezila. Zaměstnanci tak zůstali doma, ti šťastnější „jen“ se sníženou mzdou, ti méně šťastní o práci přišli. Podle českého Sdružení automobilového průmyslu AutoSAP již v březnu v České republice propouštělo 15 % firem, v dubnu už tuto otázku řešilo 42 % firem. Je dobré si také uvědomit, že auta a autosoučástky tvoří zhruba 21 % českého exportu, tedy jeho velmi podstatnou část. „Automobilový průmysl je v České republice jedním z hlavních tahounů zaměstnanosti. Jeho zastavení na tak dlouhou dobu má a bude mít zásadní dopad. Masivní propouštění zatím nepřišlo, záleží na dalším vývoji situace,“ komentuje Stanislav Petříček z Tp Consulting.

Řada provozů v automotive je výrobní činností a výdělečností závislá právě na exportu či importu. Jejich situace se vlivem uzavření hranic zkomplikovala. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu hodnota zahraničního obchodu klesá. Jak vývoz, který meziročně klesl o 0,7 %, tak i dovoz s poklesem 2,9 %. Avšak podle MPO je to už pátý měsíc v řadě, kdy zahraniční obchod vykazuje pokles, a to ještě ani nebyl zcela ovlivněn postupující pandemií COVID-19. Právě v souvislosti s vnitrounijním obchodem je vhod připomenout povinnost vykazování do Intrastatu. „Pokud jste povinni pravidelně měsíčně předávat Výkazy pro Intrastat o přijetí anebo o odeslání zboží, nezapomeňte na to, že i pokud jste v těchto měsících žádnou takovou zbožovou operaci nerealizovali, jste stejně povinni předat příslušnému celnímu orgánu o této skutečnosti negativní hlášení,“ upozorňuje Jaroslav Štěpán, MBA z Intastateu.com, poskytovatele reportingu Intrastat pro firmy i jednotlivce.

Pomoci může interim manažer pro krizové situace

Současná krize je nečekanou situací, kterou firmy mohly jen stěží ovlivnit. Zda ji ale přečkají, závisí nyní na jejich krizovém managementu, správném rozhodování a podpoře ze strany státu. Pro řešení krizových situací bývá často využíván interim management, kdy si firma najme externího manažera jen na omezené období, který může v nejisté době pomoci. Jeho výhodou je nezaujatost a schopnost vidět problém zvenčí, kriticky a s nadhledem. Jedná se zpravidla o vysoce kvalifikovaného člověka s mnoha zkušenostmi. „Typický interim manažer je překvalifikovaný seniorní specialista s mnoha lety zkušeností a výbornou jazykovou výbavou, který může doslova naskočit do rozjetého vlaku a podle potřeby jej přibrzdit nebo naopak udržet i v plné rychlosti na kolejích,“ popisuje interim manažera Stanislav Petříček, odborník ze společnosti Tp Consulting, která se specializuje na interim management zejména v automobilovém průmyslu.

Zachrání situaci šrotovné?

Velmi aktuálním tématem je také návrat šrotovného, který by mohl pomoci automobilový průmysl znovu nastartovat. Jeho zavedení již pomohlo v roce 2009, kdy byly po krizi v roce 2008 automobilky oslabené. Princip šrotovného byl jednoduchý, výměnou za to, že si člověk nechá sešrotovat staré auto, dostane (nemalý) příspěvek na pořízení nového. „Šrotovné by mohlo pomoci automobilový průmysl znovu rozproudit a věřím, že v případě jeho zavedení by nemuselo dojít ani k výraznému propouštění,“ domnívá se Stanislav Petříček. Aktuálně se toto téma řeší v Německu a pokud by se zde ke šrotovnému přistoupilo, je velice možné, že tento vzor budou následovat i další evropské země.

Je otázkou, co se v automobilovém průmyslu bude dít dál, kdy se postupně ukončí akutní fáze krize, a vše se pomalu vrátí do normálu. Nejspíše v následujících týdnech bude zřetelnější, jak bude tento normál vypadat.

.

« »