Diesel na pumpách zdražuje rychleji než benzin. Připlácet si za naftové auto přestalo dávat smysl
Ještě před několika lety bylo rozhodování poměrně snadné. Kdo hodně jezdil, zvolil diesel. Nafta bývala levnější než benzin a vznětové motory si navíc řekly o méně paliva. Jenže dnešní situace vypadá jinak. Nafta v Evropě zdražuje rychleji než benzin a tento trend je vidět i v Česku. Otázka proto zní jasně. Má ještě smysl připlácet za auto s naftovým motorem, když jeho provoz přestává být tak výhodný jako dřív?
Co se změnilo oproti minulosti
Ještě nedávno platilo, že nafta bývala levnější než benzin a nižší spotřeba dieselu z něj dělala ideální volbu pro dálniční přesuny a vysoké roční nájezdy. Dnes už ale tato jednoduchá logika nefunguje automaticky. Samotné palivo zdražuje, servis dieselů je nákladnější a pořizovací cena bývá vyšší už při nákupu vozu.
Na papíře sice diesel stále umí jezdit úsporně, jenže ekonomika provozu už není tak jednoznačná. Rozhodnutí, které dřív působilo skoro samozřejmě, se dnes mění ve složitější počítání.
Proč je nafta dražší než dřív
Jedním z hlavních důvodů je změna evropského trhu po omezení dovozu ropných produktů z Ruska. Evropský trh byl dlouhé roky na ruské naftě výrazně závislý. Po invazi na Ukrajinu a následných sankcích se však původní dodavatelské trasy rozpadly a Evropa musela hledat náhradu jinde. Dovoz z USA, Indie nebo z Blízkého východu je ale dražší, protože s sebou nese vyšší přepravní náklady. A právě ty se nakonec promítají i do cen na čerpacích stanicích.
Dalším problémem je samotná povaha nafty. Motorová nafta a lehký topný olej jsou si technologicky velmi blízké. Jakmile začne topná sezona, roste poptávka po podobných produktech nejen v dopravě, ale i při vytápění. Rafinerie přitom nemají neomezené kapacity, takže vyšší zájem o topná paliva vytváří další tlak na cenu. Benzin nic takového nezažívá, protože se k topení nepoužívá. To je jeden z důvodů, proč bývá nafta v chladnější části roku pod větším cenovým tlakem. Tento mechanismus je navíc v souladu s tím, že ČNB ve svých letošních materiálech výslovně upozorňuje i na makroekonomické dopady konfliktu na Blízkém východě.
Rafinerie neumějí vyrobit neomezené množství nafty
Do hry vstupuje i technická stránka výroby. Z jednoho barelu ropy nelze podle potřeby vyrobit jen naftu nebo jen benzin. Struktura výstupu je vždy do určité míry daná technologií a typem zpracovávané ropy. Evropské rafinerie byly navíc historicky nastavené spíše na takové vstupy, z nichž vznikalo více benzinu.
Jenže evropská doprava, hlavně dodávky, kamiony a další užitková vozidla, je stále silně závislá právě na naftě. Výsledkem je nerovnováha. Benzinu je relativně dost, ale nafty bývá méně, než trh potřebuje. A jakmile je něčeho nedostatek, cena jde nahoru.
Svoji roli hraje i politický tlak
Nafta není pod tlakem jen kvůli trhu, ale i kvůli politice. V celé Evropě se dlouhodobě řeší emise oxidů dusíku a pevných částic, které jsou s diesely spojené. Některé státy proto zvyšují zdanění nafty nebo jinými kroky motivují řidiče, aby přešli na jiné typy pohonu. Výsledkem je nejistější prostředí, menší chuť investovat do nových výrobních kapacit a pokračující tlak na ceny.
Komu se diesel ještě vyplatí
Přesto z toho neplyne, že by diesel přestal dávat smysl úplně. Pořád existuje skupina řidičů, pro které má naftový motor logiku. Jsou to hlavně lidé, kteří pravidelně jezdí dlouhé trasy a ročně najedou opravdu hodně kilometrů. Pokud se někdo dostane nad 25 až 30 tisíc kilometrů za rok, může nižší spotřeba stále vyvážit vyšší cenu paliva i vyšší pořizovací náklady. V přepočtu jde přibližně o 612 až 735 tisíc metrů? Ne, správně 25 až 30 tisíc kilometrů ročně, přičemž samotný kurzový přepočet těchto čísel do korun nedává smysl pro obsah článku, takže jsem částky převedl jen tam, kde šlo o peníze. Příplatek za diesel tedy vychází asi na 49 tisíc korun.
U takových řidičů se stále může projevit spotřební výhoda dieselu, která bývá oproti srovnatelnému benzinu klidně o dva litry na sto kilometrů nižší. Jakmile ale člověk jezdí hlavně krátké městské trasy, celá výhoda se rychle rozpadá. Vyšší pořizovací cena, dražší servis a možné náklady na DPF, vstřikování nebo AdBlue totiž úsporu snadno smažou. Nemluvě o výrazně dražší ceně paliva samotného.
Do města spíš ne, na dálnici stále ano
Pro řidiče, kteří každý den popojedou jen pár kilometrů do práce a zpět, už diesel většinou nedává ekonomický smysl. V takovém režimu bývá rozumnější benzin, hybrid nebo elektromobil. Naopak pro dálniční přesuny, flotilové využití a nákladní dopravu zůstává nafta stále velmi silným řešením.
Jinými slovy, diesel už dnes není univerzální odpověď na otázku, jak jezdit levně. Stále však může být správnou volbou pro ty, kteří auto používají přesně tak, jak vznětový motor potřebuje.
Závěr
Dnešní diesel je účelovka, ne automatická volba pro každého. Kdo tráví život na dálnici a ročně najede desítky tisíc kilometrů, ten jeho smysl pořád obhájí. Pro běžného městského řidiče ale přestává být příplatek zhruba 49 tisíc korun rozumnou investicí. V takovém případě dnes často vychází lépe benzin, hybrid nebo elektrický pohon.
.« Vojáci zasahují na čerpacích stanicích. Nad 50 litrů už nesmějí natankovat Slovinci i Slováci Tankování se prodražilo, ale ne všem. Ze situace profitují majitelé elektromobilů »
