V době, kdy automobilky tlačí zákazníky hlavně do SUV, působí nový Superb skoro jako připomínka starých dobrých časů. Je dlouhý, prostorný, úsporný a místo snahy ohromit extravagancí sází na praktičnost. V testované verzi sedan Selection s dvoulitrovým dieselem navíc ukazuje, že klasické velké auto může být i dnes jednou z nejrozumnějších voleb pro každodenní život.
Za patnáct let práce motoristického novináře jsem slyšel jednu otázku tolikrát, že už ji skoro očekávám při každém rozhovoru o autech. Které auto je nejlepší? Jenže taková otázka nemá jednoznačnou odpověď. Někdo hledá malé městské auto, jiný potřebuje sedm sedadel, další chce sportovní kupé a někdo tráví desítky tisíc kilometrů ročně na dálnici. Univerzální vítěz zkrátka neexistuje.
Pokud ale zadání zní jinak a hledáme jedno auto, které má zvládnout co nejvíce různých situací, seznam kandidátů se začne rychle zkracovat. A velmi vysoko na něm zůstává Škoda Superb.
Auto, které se nemusí předvádět
Superb není stroj pro zdolávání horských cest a není to ani sportovní náčiní pro víkendové řádění na okreskách. Jeho přednosti jsou mnohem praktičtější. Má být pohodlný při cestě přes celou republiku, stejně jako při několikahodinovém dálničním přesunu. Má nabídnout dost prostoru pro rodinu, velký zavazadelník, nízkou spotřebu a moderní výbavu. Zároveň nesmí být otravný ve městě ani příliš drahý na provoz. Tohle všechno Superb zvládá způsobem, který působí až samozřejmě. A právě v tom je jeho největší síla.
Tradičních sedanů už moc nezbylo
Ještě před několika lety byla střední třída plná zajímavých modelů. Ford Mondeo, Opel Insignia, Renault Talisman, Toyota Avensis, Honda Accord, Hyundai i40, Kia Optima nebo Citroën C5 byly běžnou součástí nabídky. Dnes většina z nich zmizela.
Mohlo by vás zajímat
Zákazníci přešli k SUV, výrobci omezili klasické karoserie a řada značek se soustředí na elektromobily. Volkswagen Passat sice pokračuje dál, ale už pouze jako kombi. Superb proto zůstává jedním z posledních velkých evropských aut staré školy. Současně ale rozhodně nepůsobí zastarale. Navíc je zajímavé, že jeho technický vývoj probíhal společně s novým Passatem pod vedením Škody. Oba vozy mají stejný základ a vznikají na stejné výrobní lince. Představa, že česká automobilka pouze přebírá hotovou techniku z Německa, už tedy dávno neplatí.
Selection mu podle mě sluší víc než sportovní převlek
Testovaný vůz byl sedan ve výbavě Selection s motorem 2.0 TDI o výkonu 110 kW a pohonem přední nápravy. A právě tahle konfigurace podle mě velmi dobře vystihuje podstatu Superbu.
Žádné agresivní nárazníky, černé doplňky ani pokusy vytvořit z velkého cestovního auta něco sportovního. Selection působí čistě, elegantně a nenápadně. Karoserie sedanu navíc současné generaci opravdu sluší. Dlouhá střecha, nízká silueta a vyvážené proporce vytvářejí auto, které působí reprezentativně, aniž by na sebe zbytečně upozorňovalo. Právě takové vozy často stárnou nejpomaleji.
Dojezd, na který jsme si skoro odvykli
Po převzetí testovacího auta mě nejvíce překvapilo něco úplně jiného než design. Palubní počítač ukazoval dojezd přes 1 300 kilometrů.
Dnes je takové číslo skoro raritou. U elektromobilů se řeší stovky kilometrů, silné benzinové motory často žádají návštěvu čerpací stanice výrazně dříve a ani moderní hybridy podobnou vzdálenost běžně nenabídnou. Superb s dvoulitrovým dieselem připomíná, jak efektivní může být tradiční pohon při dlouhých cestách.
Interiér konečně kombinuje displeje s normálním ovládáním
Kabina nové generace působí výrazně moderněji než dříve, ale zároveň nepodlehla trendu schovat úplně všechno do dotykové obrazovky. Velkou zásluhu na tom mají otočné ovladače Smart Dials.
Jejich funkce se mění podle nastavení. Můžete s nimi regulovat teplotu, vyhřívání sedadel, ventilaci nebo další funkce. Prostřední ovladač lze použít například pro hlasitost nebo nastavení jízdních režimů. Je to jednoduché, rychlé a hlavně použitelné i za jízdy. Přesně tak by podle mě měla moderní ergonomie vypadat.
Infotainment už konečně nezlobí
U některých starších škodovek byl infotainment jednou z největších slabin. Pomalé reakce, občasné zamrzání a různé softwarové chyby dokázaly zbytečně kazit dojem z jinak povedeného auta. Tady je situace výrazně lepší.
Velká 13palcová obrazovka reaguje rychle a bez zbytečných prodlev. Bezdrátové propojení telefonu funguje spolehlivě a stejně dobře si vede integrovaná navigace. Škoda navíc zachovala několik praktických fyzických ovladačů. Velmi chválím například tlačítko na volantu, přes které se rychle dostanete k nastavení asistenčních systémů. Nemusíte kvůli každé změně lovit funkci hluboko v menu.
Řazení pod volantem uvolnilo místo
Volič automatické převodovky se přesunul pod volant, což může první den působit nezvykle. Po chvíli ale zjistíte, že tam dává mnohem větší smysl než na středovém tunelu. Prostor mezi sedadly tak zůstal volnější a praktičtější.
Další povedenou drobností je bezdrátová nabíječka s výkonem 15 W a aktivním chlazením. Telefon se při současném použití navigace tolik nepřehřívá, což není samozřejmost ani u výrazně dražších vozů. Menší výhradu mám k parkovacím kamerám. Svůj účel splní, ale obraz by mohl být ostřejší.
Vzadu pořád skoro limuzína
Superb vždy bodoval hlavně množstvím prostoru a ani nová generace na tom nic nemění. Vpředu i vzadu je místa opravdu hodně. Kabina je proti předchůdci nepatrně širší a díky novému tvarování dveří působí vzdušněji.
Vzadu si může pohodlně sednout vysoký dospělý i za vysokého řidiče. Místa na kolena je pořád tolik, že rozdíl několika milimetrů proti předchozí generaci nemá v běžném provozu prakticky žádný význam. Tohle je pořád jedna z oblastí, kde Superb dokáže překonat i mnohem dražší auta.
Sedan neznamená malý kufr
Testovaný vůz nebyl kombík, ale sedan. To však u Superbu neznamená zásadní omezení praktičnosti. Zavazadlový prostor je obrovský a díky velkým výklopným pátým dveřím se do něj dostává výrazně pohodlněji než u klasického tříprostorového sedanu.
Ve výsledku tak pořád získáváte auto, do kterého bez problémů naložíte rodinu na dovolenou, zavazadla na delší cestu nebo větší nákup. Kdo skutečně nepotřebuje maximální objem kombíku, nemusí se sedanu vůbec bát.
Povedená jsou také sedadla. Na první usednutí se mohou zdát jednoduše pohodlná, jejich hlavní přednosti ale oceníte až po několika stovkách kilometrů. Mají široký rozsah nastavení, dobře podpírají tělo a dostupná masážní funkce skutečně funguje. Není to jen marketingová položka v ceníku. Při dlouhé cestě dokáže ulevit bedrům i horní části zad a po několika dnech používání si na ni člověk překvapivě rychle zvykne.
Největší změna se odehrála pod autem
Podvozek nové generace je podle mě jedním z největších posunů proti předchozímu Superbu. Příplatkové adaptivní tlumiče DCC+ využívají dvouventilovou technologii a nabízejí široké možnosti nastavení tuhosti.
Starší Superb dokázal být velmi pohodlný, ale při rychlejší jízdě někdy působil až příliš měkce a rozvláčně. Nový model je výrazně jistější. Karoserie se méně pohupuje, při rychlých změnách směru působí stabilněji a auto celkově reaguje přesněji.
Komfort přitom nezmizel
Důležité je, že lepší ovladatelnost nepřišla na úkor pohodlí. V měkčím nastavení DCC+ Superb stále velmi dobře filtruje dlouhé nerovnosti a na dálnici působí klidně.
Pokud podvozek přitvrdíte, začne mnohem lépe kontrolovat náklony karoserie a auto se ochotněji skládá do zatáček. Není to sportovní sedan a ani se jím nesnaží být. Výsledkem je spíš velké cestovní auto, které dokáže jet překvapivě svižně, aniž by začalo působit těžkopádně. Právě proto mi klasický Selection dává větší smysl než sportovněji laděná verze. Superb nemusí nic předstírat.
Dvoulitrové TDI je možná nejlogičtější motor
Dieselových motorů v osobních autech rychle ubývá, ale v Superbu má dvoulitrové TDI stále perfektní opodstatnění. Testovaná slabší verze nabízí 110 kW. Papírově to není žádná extrémní hodnota, jenže reálně autu výkon nechybí. Motor má dostatek síly od nízkých otáček, reaguje ochotně a při běžné jízdě je velmi dobře odhlučněný.
Na dálnici o něm prakticky nevíte. A přesně tam začíná ukazovat svou největší výhodu.
Pět litrů a přes tisíc kilometrů bez tankování
Spotřeba kolem pěti litrů na sto kilometrů není žádný nereálný laboratorní údaj. Při převážně dálničním provozu jsem se dostal právě na tuto hodnotu a na jednu nádrž zvládl dokonce přes 1 300 kilometrů. Bez přehnaného šetření a bez snahy překážet ostatním řidičům.
Tohle je disciplína, ve které klasický diesel stále exceluje. Sednete do auta, vyrazíte přes několik států a otázku dalšího tankování můžete na dlouhé hodiny úplně pustit z hlavy.
Pro spoustu lidí je praktičtější než SUV
Superb zároveň hezky ukazuje, že vyšší auto nemusí být automaticky praktičtější. Uvnitř nabízí obrovské množství prostoru, přitom má nižší karoserii a menší aerodynamický odpor než velká SUV.
Výsledkem je nižší spotřeba a velmi dobrá stabilita při vyšších rychlostech. Pokud nepotřebujete třetí řadu sedadel, vyšší světlou výšku nebo pohon do skutečného terénu, klasický velký sedan může být ve výsledku rozumnější volbou než SUV.
DSG se výrazně uklidnilo
Výborně fungovala také automatická převodovka. Starší dvouspojkové DSG umělo při popojíždění někdy cuknout nebo chvíli přemýšlet, jestli zařadit první nebo druhý stupeň. V novém Superbu bylo chování převodovky mnohem uhlazenější.
Řadila hladce, logicky a většinu času prakticky nepozorovaně. Rozjezdy byly plynulé a ani v kolonách se neobjevovalo nepříjemné škubání. Právě v kombinaci s motorem 2.0 TDI působí celé pohonné ústrojí velmi vyzrálým dojmem.
Síla Superbu spočívá v tom, že nic zásadně nekazí
Na novém Superbu mě nakonec nejvíc baví, že se nesnaží být něčím, čím není. Nemá ambici porážet sportovní sedany, nehraje si na terénní auto a ani nepotřebuje extravagantní design.
Místo toho nabízí prostor, komfort, nízkou spotřebu, velmi dobré jízdní vlastnosti a ergonomii, která většinu času nepřekáží řidiči v tom, co chce dělat. Testovaná kombinace sedanu, výbavy Selection, motoru 2.0 TDI 110 kW a pohonu předních kol je přitom možná jednou z nejracionálnějších verzí celé nabídky. Není nejvýkonnější ani nejokázalejší. Jen velmi dobře funguje.
A pokud bych dnes hledal jediné auto, které má zvládnout pracovní týden, rodinnou dovolenou, dlouhé dálnice i každodenní cestování, Superb by patřil mezi úplně první kandidáty.
Mohlo by vás zajímat
Za podvozek DCC+ bych si přitom rozhodně připlatil. Právě on dává velkému sedanu schopnost být jeden den pohodlným dálničním křižníkem a druhý den jistým autem na okresce. A možná právě to je nejlepší definice Superbu. Není nejlepší ve všem. Umí ale téměř všechno dost dobře na to, abyste jiné auto většinu času vůbec nepotřebovali.
