equipmake-motor-800x450

Revoluční pohonná jednotka: 220 kW ukrytých v pouhých 10 kilogramech. Co všechno tím získáme?

14. 11. 2025 • Novinky, Zajímavosti

Když se podaří zmenšit pohonnou jednotku, konstruktérům se tím otevře úplně nový prostor. Snadněji se řeší napojení na nápravy, vznikne víc místa pro zavěšení kol, lépe se navrhují deformační zóny a celé auto může sedět níž.

A představa elektromotoru, který je kompaktní, ale přitom má síly dost i pro velmi rychlé stroje? To se ještě dalo brát jako realistický cíl. Jenže motor, který zvládne sportovní výkon a současně nezatíží auto dalšími desítkami kilogramů, byl až dosud spíš snem. Teď se ovšem rodí řešení, které lze shrnout jednou větou: Britský vývojový tým představil deset kilogramů vážící elektrickou jednotku, která na špičce nabídne výkon až 220 kW. Taková čísla doteď patřila k mnohem těžším agregátům, a právě poměr výkonu k hmotnosti je v elektrických pohonech momentem, kde se ukazuje skutečný technologický náskok.

Konec těžkým elektromotorům, každé kilo navíc je problém

Hmotnost u elektrického pohonu rozhoduje úplně o všem – o odběru energie, o tom, jak velkou baterii je potřeba namontovat, i o tom, jak se auto chová v zatáčkách. Tohle řešíme prakticky denně. A novinka, kterou uvedla firma Equipmake ve spolupráci se společností HiETA, do toho vstupuje jako zásadní zlom.

Jejich jednotka s názvem Ampere se vejde do hmotnosti pod 10 kg a přitom nabídne až 220 kW. V kontextu automobilového průmyslu jde skoro o sci-fi. Co je na tom nejzajímavější? Ne jen samotný výkon, ale jeho hustota. Přibližně 22 kW na kilogram znamená, že předchozí generace elektromotorů působí téměř archaicky.

Pro porovnání: motor v Tesle Model X má zhruba 270 kW a váží asi 32 kg – tedy přibližně 8,4 kW/kg. Jednotka z Jaguaru I-Pace nabízí 147 kW, ale její hmotnost je kolem 40 kg, tedy jenom 3,7 kW/kg. Ampere je tedy jinde — a to v řádu násobků, nikoli procent.

Zásadní roli v tom hraje aditivní výroba. HiETA využívá 3D tisk k vytváření dílů s extrémně složitou geometrií a tenkými stěnami. Díky tomu se zmenšuje množství kovu, zlepšuje se proudění tepla kolem spirálového magnetu a snižuje se rotační hmota. Motor může bezpečně běžet až kolem 30 000 ot/min.

Technologie, která může zamířit do sériových aut a nejen tam

Podle mého názoru tohle není jen o vyšší efektivitě, ale spíš o kompletním přerámování celého konceptu elektromotoru. Lehký, kompaktní, extrémně výkonný – a přitom snadno integrovatelný i tam, kde dnes žádný motor být nemůže. Přesně něco takového automobilky potřebují, pokud chtějí elektromobily posunout dál bez zvětšování baterií nebo chladičů.

Kromě toho Britové dokázali adekvátně vyřešit Achillovu patu všech motorů s vysokou měrnou hustotou výkonu – teplo. Praktický výkon není jen o maximech, ale hlavně o tom, co motor vydrží dlouhodobě. Proto Equipmake vsadil na promyšlený teplotní management, který odvádí teplo jak ze statoru, tak z rotoru a současně optimalizuje vinutí, aby nedocházelo k lokálním přehřátím.

První funkční prototypy mají být hotové během roku. Do sériové podoby by se motor mohl poprvé dostat v britském hypersportu Ariel Hypercar. Jenže tím to rozhodně nekončí – technicky vzato může Ampere zamířit do motocyklů, do malých EV, dokonce i do elektrických letadel. Pokud se tato konstrukce průmyslově prosadí, zasáhne celý dodavatelský řetězec.

Vážně jen 10 kg? Tak nízká hmotnost změní přístup k návrhu pohonu

Když se podíváme na dopad na celý ekosystém elektromobility, jde o potenciálně zásadní impuls. Méně hmotnosti znamená možnost menších baterií, volnější ruce při návrhu podvozku, jednodušší architekturu proudění vzduchu i chlazení. Přesto je fér říct, že spousta otázek zatím zůstává. Výrobní náklady, odolnost při extrémních otáčkách, chování při dlouhodobém zatížení, integrace do reálných sériových vozů – to vše je stále před techniky.

I tak ale Equipmake vysílá jasné poselství. Elektromotor tím přestává být prostým „náhradníkem“ spalovací jednotky. Může se stát klíčovým elementem, který umožní navrhovat auta úplně jinak.

Pro běžné sériové modely to sice nebude hned zítra, ale jakmile se tato technologie dostane k automobilkám, začnou mít k dispozici něco, co výrazně mění pravidla hry: méně hmotnosti, lepší vyvážení, možnost zmenšit akumulátor při stejné dynamice a hlavně větší svoboda v tom, jak celý vůz konstruovat.

.

« »

DISKUZE

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Povinná pole jsou označena *

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

autojournal.cz