driving-a-car-at-night-scaled

Správné osvětlení vozidla: Zásady, které mnozí nedodržují

15. 10. 2020 • Novinky, Zajímavosti

V roce 2019 obecně připadlo na 1 000 dopravních nehod vyšetřovaných Policií ČR 5,1 oběti. Zatímco za dne za nezhoršené viditelnosti to bylo 4,8 a při viditelnosti zhoršené deštěm či mlhou 6,2 oběti, v noci v místech bez veřejného osvětlení za nezhoršené viditelnosti to bylo už 8,2 a za zhoršené viditelnosti dokonce 10,6 oběti. Pravděpodobnost, že nehoda v noci skončí jako smrtelná, byla až 2,2x vyšší než za dne.

Neustále je třeba připomínat základní zásadu bezpečného pohybu v silničním provozu „vidět a být viděn“. Zvláště nyní, v nastupujícím temném období roku, je nutno upozornit na nutnost zajistit řádný stav osvětlení vozidel. Bohužel ne vždy tomu tak je. Problémy nejednou mívají řidiči automobilů vybavených světly pro denní svícení za jízdy při snížené viditelnosti (a to především za svítání, soumraku, deště, mlhy či při jízdě v tunelu). Tu a tam potkáme za snížené viditelnosti neosvětlené starší automobily, jež nejsou osazeny světly pro denní svícení. Řada řidičů po přepnutí dálkových světel na potkávací příslušně nesníží rychlost jízdy…

Jak má být motorové vozidlo osvětleno

Každé jedoucí motorové vozidlo musí mít rozsvícena obrysová a potkávací světla. To platí za nesnížené i snížené viditelnosti. Za nesnížené viditelnosti mohou být tato vozidla osvětlena tzv. světly pro denní svícení. Zde je třeba připomenout, že světla pro denní svícení se mohou používat opravdu jen za dne za nezhoršené viditelnosti. Jejich technické parametry jsou jiné než u světel potkávacích, slouží totiž jen ke zvýraznění přední části jedoucího vozidla, nikoliv k osvětlení vozovky a případných překážek na ní. Nemohou tedy být použita např. za svítání, soumraku, deště, mlhy či při jízdě v tunelu. Je namístě zdůraznit, že i za dne za nesnížené viditelnosti je třeba dbát na řádné osvětlení motorového vozidla. Renomovaná nizozemská výzkumná instituce SWOV uvádí, že řádné osvětlení vozidla za dne snižuje pravděpodobnost střetů o 8-15 procent, počty těžce zraněných o 20 a usmrcených dokonce až o 25 procent. „Na našich silnicích se tedy bez řádného osvětlení jezdit nesmí. Nikdy, tedy nejen v noci či při zhoršené viditelnosti, ale ani za křišťálově dokonalé dohlednosti za dne,“ shrnuje Roman Budský z Platformy VIZE 0.

Pokud se jedná o světla dálková, mohou je řidiči používat v případě, že vozovka není dostatečně a souvisle osvětlena, dále pokud nemůže být oslněn řidič před ním jedoucího či protijedoucího vozidla a ani jiný účastník silničního provozu, případně strojvedoucí vlaku nebo řidič plavidla. K odvrácení hrozícího nebezpečí může řidič dávat znamení krátkým přerušovaným rozsvícením dálkového světla či přepínáním potkávacích a dálkových světel.

Bezpečná rychlost za tmy

Vždy platí, že řidič může jet jen takovou rychlostí jízdy, aby byl schopen zastavit na vzdálenost, na kterou má rozhled. Jak vyplývá z údajů Ústavu soudního inženýrství VUT v Brně, po přepnutí z dálkových světel na potkávací by rychlost jízdy neměla

přesahovat 50 km/h. Jedině tak má šofér šanci včas zareagovat na chodce v černém oblečení či neoznačenou tmavou překážku. A to ještě za podmínky, že se plně věnuje řízení a jeho vozidlo má plně funkční a řádně očištěné světlomety. Ovšem na dohledovou vzdálenost mají vliv i další faktory. Například znečištěné čelní sklo podle zjištění francouzské Association Prévention Routière snižuje viditelnost až o 30 procent. Špatně seřízené světlomety mohou dohled řidiče zkrátit až o nemalých 30 metrů či naopak až 20x zvýšit riziko oslnění protijedoucích řidičů. Zde je dobré zmínit, že v závislosti na zatížení vozidla je třeba nastavit správný sklon světlometů, aby nebyli osloňováni ostatní účastníci silničního provozu a na druhou stranu aby byl také zajištěn jejich potřebný dosvit. Úprava se provádí ovladačem umístěným v blízkosti volantu, případně je u některých typů světlometů a vozidel tento úkon již zcela automatický, konkrétní způsob použití pak bývá vysvětlen v návodu pro použití vozu.

Vlečeme nepojízdného kolegu za tmy

Tu a tam některému motoristovi vypoví jeho automobil poslušnost. Nejednou pak dojde i na vlečení motorových vozidel. Vlečné vozidlo musí svítit i za nesnížené viditelnosti potkávacími světly. Světla pro denní svícení tedy nepostačí. Vlečené vozidlo musí být povinně osvětleno jen za snížené viditelnosti, a to buď obrysovými, nebo potkávacími světly. Při jejich poruše je třeba zajistit jeho osvětlení na straně ke středu vozovky vpředu bílým neoslňujícím světlem a vzadu alespoň jedním červeným světlem. Tato světla musí být samozřejmě dobře viditelná, a aby splnila svůj účel, nesmějí být umístěna dále než 40 centimetrů od bočního obrysu vozidla.

Na závěr je dobré připomenout, že i na dálnici platí, že řidič může jet jen takovou rychlostí, aby stačil bezpečně zastavit na vzdálenost, na kterou má rozhled. V noci, za mlhy, hustého deště, prostě kdykoliv. Nebezpečným nešvarem je předjíždění kamionů v hustém dešti, kdy se řidiči v levém pruhu plnou rychlostí řítí do rozvířeného neprůhledného vodního mraku. Pokud by se za ním nacházela jakákoliv překážka, je zaděláno na těžkou havárii. „Opatrnost je namístě i v noci. Třetina obětí dálničních nehod přichází na evropských dálnicích o život za tmy. To je o tři procenta více než na ostatních pozemních komunikacích,“ uzavírá Roman Budský.

.

« »