Test Ford Explorer: Příjemný a pravdomluvný elektromobil
Jízda v tichu a bez vibrací, beze strachu, že vypoví službu vstřikování, turbodmychadlo, že praskne rozvodový řemen a motor se zničí, žádné kolísání volnoběhu a výstřely do výfuku… Jen klid a pohoda. Elektromobily jsou v tomto ohledu mnohem přívětivější než auta se spalovacími motory, které bývají vždy nejproblémovější částí vozidla. Ovšem ani převodovky spalováků nebývají vždy bezporuchové, a také zde mají elektrovozy výrazně navrch – bez převodovek se vlastně obejdou. Jediné, co je straší, jsou baterie. A s nimi to není zdaleka tak zlé, jak si spousta motoristů myslí. Jejich životnost je vyšší, než se čekalo, což prokazují například i výsledky měření dvou tisíc elektromobilů v AAA AUTO.
Elektromobily se zatím prodávají v absolutních číslech pomalu, ale dynamika prodejů se každý měsíc zdvojnásobuje, což platí pro nová i pro ojetá auta. Průlomem budou levné BEV v cenách kolem půl milionu korun, což je vidět i z toho, že o ojeté elektromobily je v téhle cenové hladině zájem velký. Jasné je to u lidí, kteří mají dům s fotovoltaikou, ale o bateriových autech začínají uvažovat i lidé, kteří bydlí v bytě. Mnohdy stačí, když se svezou, získají autentický zážitek, a elektroauto je začne lákat.
V dnešním testu jsme se tedy podívali na to, jestli pro lidi z paneláků má vůbec ekonomický smysl při současných cenách elektřiny provozovat elektromobil jen pomocí veřejných nabíječek. Jak už jsme psali minule v testu elektrického Peugeotu 3008, pořídili jsme si předplacený čip PRE, našeho dodavatele elektřiny do domácnosti (proto při výpočtech používáme jejich sazby), a s ním jsme teď nabíjeli i Ford Explorer. Kolega Ondřej jej nedávno testoval, podrobnou recenzi najdete ZDE, takže jen pro připomenutí.
Auto, které (skoro) „nekecá“
Ford Explorer je sesterský model VW ID4, Škody Enyaq; stojí na platformě MEB koncernu Volkswagen. S koncernovými vozy také sdílí veškerou techniku. Vzhledově se nám líbí víc než dosavadní enyaq, i když zcela nový facelift zase posunul laťku o něco výš. Uvnitř mají auta některé věci stejné – jako malinký přístrojový štít – další zase úplně jiné, jako svébytný středový panel s obřím výškově orientovaným displejem a „tajnou“ uzamykatelnou schránkou za ním. Jízdní vlastnosti exploreru jsou velmi dobré, odpružení spíše komfortně měkčí. Silně návykové je startování a vypínání „zapalování“ zcela automaticky, jen při sešlápnutí brzdového pedálu. Z auta prostě odcházíte jen po zařazení polohy P, otevření dveří a rozepnutí bezpečnostního pásu. Našemu testovanému kusu se nevyhnuly „bugy“ – občas nefungovalo ovládání hlasitosti, ale samotné audio Bang & Olufsen se subwooferem v palubní desce hrálo famózně, taková Bachova Toccatu a fuga D moll se mi nikdy neoposlouchala.
Velmi příjemné je, že explorer si moc nevymýšlí v případě odhadovaného dojezdu na jedno nabití baterie. Sice při stoprocentním nabití ukázal náš kousek se 77 kWh baterií dojezd 317 km, zatímco výrobce slibuje kolem 600, ale budiž – byla zima s teplotami kolem nuly až minus tří stupňů, tedy pro elektromobil nikterak optimální podmínky, používali jsme bez omezení topení, klimatizaci, audiosystém… Důležité je, že co ford slíbil, to víceméně dodržel. Občas sice „kecal“ jedním nebo druhým směrem, ale v celkovém výsledku nevycházel vůbec špatně – během skutečně ujetých 220 kilometrů ubylo z dojezdu baterie 239 km. Což se vůbec nedá srovnat například s nedávno testovaným elektrickým Peugeotem 3008, kde byl poměr 2:1 v neprospěch úbytku z dojezdu na baterii. Jinými slovy, francouzské auto „kecalo“ skoro přesně dvojnásobně, což bylo nanejvýš iritující.
Téměř vždy výhodněji
Ale teď už se pojďme podívat na náklady. I s nabíjením čistě na veřejných nabíječkách se dá elektromobil s poměrně vysokou „zimní“ spotřebou 23,33 kWh provozovat se srovnatelnými náklady jako benzinové auto se spotřebou 7 litrů na sto km (při ceně benzinu 37,50 Kč). Náklady na elektrický kilometr vycházejí při ceně 11 Kč/kWh (nabíječka DC, PRE bez paušálu) na 2,57 koruny, benzin pak o pět haléřů na kilometr dráž. Nafťák vychází o něco lépe, na 2,23 Kč/km. Při domácím nabíjení nočním proudem pro registrované zákazníky PRE za 8 Kč/kWh pak kilometr vyjde na 1,90 Kč – a tedy lépe než u obou fosilních paliv.
To je však horší scénář, pokud bychom počítali s nejnižší dosaženou průměrnou spotřebou v aktuálním zimním testu, tedy 20,3 kWh, dostáváme se na 1,60 Kč/km – a tedy o 60 haléřů pod naftu, korunu pod benzín. V létě je situace o dost lepší, zvlášť když se trochu snažíte „jezdit na spotřebu“ – při zářijové soutěži Economy Run jsme s plně naloženou Škodou Enyaq (tedy velmi podobným autem) dokázali jezdit za 13 kWh/100 km – a to už se bavíme o nákladech jedné koruny na kilometr při domácím nabíjení a 1,40 při výhradně veřejném. A tedy o výrazně levnější jízdě než s auty se spalovacími motory, a to i při současných cenách elektřiny. Zda se elektromobil vyplatí při zohlednění vaší každodenní logistiky, to je ovšem už velmi individuální otázka. Každopádně v jeho prospěch hraje nízká, prakticky nulová servisní náročnost ve srovnání se spalovacími motory.
A co víc – nedávný výzkum britského ministerstva dopravy, zveřejněný v renomovaném vědeckém časopise Nature Energy, přinesl nový pohled na životnost elektromobilů. Analýza, která zahrnuje technické údaje 264 milionů vozidel z let 2005 až 2022, zjistila, že elektromobily mají téměř stejnou životnost jako jejich benzínové protějšky. Naopak nejhůře na tom jsou auta s dieselovými motory. U elektromobilů se životnost počítala na základě extrapolace dosud změřených výsledků opotřebení baterií, protože většina z nich je na trhu příliš krátkou dobu (maximálně 12 let) – výzkumníkům vyšlo, že benzinové automobily mají průměrnou životnost 18,7 roku, zatímco elektromobily 18,4 roku. Nejhůře si ve srovnání vedou vozidla s dieselovými motory, jejichž průměrná životnost je pouhých 16,8 roku.
Dalším závěrem je nižší riziko poruchy u elektromobilů ve srovnání se spalovacími motory. Výzkumníci hodnotili pravděpodobnost poruchy na každou ujetou míli (1,6 km) denně. U benzínových aut to bylo 8,4 %, u dieselů 6,4 % a u elektromobilů jen 2,5 procenta.
Kolik za něj?
Co se týče cenového srovnání s největším konkurentem a dárcem technologií Škodou Enyaq, vycházejí obě auta téměř nastejno. Základní explorer s 52 kWh baterií a výkonem 125 kW stojí necelých 990 tisíc korun, s aktuální 35tisícovou slevou pro skladové vozy pak 952 tisíce. Srovnatelný enyaq – s lepšími parametry, protože modernější technikou po faceliftu (63 kWh, 150 kW) – vychází na milion a 15 tisíc korun.
U silnější verze je rozdíl zhruba 15 tisíc, u nejdražší čtyřkolky pak 25 tisíc ve prospěch enyaqu. Popravdě, oběma jim dává na frak Tesla Y, u níž se za 1,2 milionu korun, tedy ceny nejvybavenějších verzí exploreru a enyaqu, dá v Česku sehnat verze Long Range s dojezdem prodlouženým na 600 km. Otázka je, co s prodeji americké značky udělá současný drastický propad reputace, způsobený chováním majitele Tesly Elona Muska – za oceánem už naštvaní lidé zapálili několik autosalonů a přelepují loga Tesly jinými značkami…
« Nový Volkswagen Tayron se českým zákazníkům prezentuje jako mimořádně atraktivní a všestranné SUV Sněmovna schválila pravidla pro auta bez řidiče i vznik nové silniční inspekce »
