hyundai-i30-fastback-exterior-2

Test Hyundai i30 Fastback 1,4 T-GDI. Rychle a stylově

20. 3. 2019 • Hyundai, Novinky, Testy, Videa

motor: 85%

podvozek: 95%

převodovka: 80%

zpracování: 90%

praktičnost: 70%

Hyundai i30 Fastaback jezdí tak, jak měla jezdit i30 už od začátku. Má skvělý podvozek a nezapře v sobě sportovního ducha. Navíc přidává kupu stylu a jak jsme u Hyundaie zvyklí - skvělou výbavu a rozumnou cenu. Hledáte-li lehce kořeněnou alternativu zaběhlým autům, určitě Fastback nepřehlédněte.

Verdikt:

Hyundai i30 je beze sporu velice dobré auto, které míchá ty správné ingredience pro to, aby se stalo masově oblíbeným. Nabízí hezký design, povedený interiér, skvělou výbavu, dostatečnou paletu motorů a je za zajímavou cenu. V mých očích má vlastně jen jednu výraznou slabinu – a tou je absence výraznější osobnosti. Automobilka se tak zaměřila na boj s domácí Škodou, že v podstatě stvořila jízdní klon Octavie. Opravdu, když vás posadím se zavázanýma očima, těžko poznáte rozdíl. A proč stavět druhou Octavii, když ta už tu je. Proto jsem při přebírání klíčů od nejsilnějšího (zatím) Fastbacku zrovna nepřekypoval nadšením. Jenže jak se nakonec ukázalo, sourozenci se nakonec mohou lišit daleko víc, než jsem si myslel.

První body k dobru sbírá Fastback už za svůj vzhled. Již běžné variantě je těžko co vytknout, ale Fastback sedí o tři centimetry níže k zemi a díky tomu působí mnohem dynamičtěji. Výrazně se tak zmenšila prosklená plocha a klesající záď zakončená kachním ocasem a mírně zešířenými blatníky vypadá prostě sexy. V případě testovaného kousku je vše dotažené k dokonalosti krásnou rudou metalízou a osmnáctipalcovými koly. Mít auto bezrámová okna, s klidem bych ho označil jako čtyřdveřové kupé. Takhle se alespoň dá konečně mluvit o karoserii liftback (i když automobilka tak mluví i o běžném hatchbacku).

V interiéru je oprosti ostatním karosářským variantám vše při starém. Počítat tak můžete s ergonomicky velice zdařilým pracovištěm, které se naštěstí nevzdalo čudlíků. Ze středu palubky trčí tablet s velice svižným a promyšleným systémem infotanmentu, který se opravdu dobře ovládá a jak jsme si u Korejců již zvykli, můžete počítat s náloží výbavy. V připadě testovaného auta jde o kožená elektricky nastavitelná sedadla s pamětí, která jsou vyhřívaná i odvětrávaná, asistent jízdy v pruzích, předkolizní asistent, navigace, dobíjecí přihrádka, vyhřívaný volant a tak dále a tak dále – prostě je tu vše. Chválit také musím zpracování. Jednotlivé díly jsou k sobě sešroubovány s velkou pečlivostí a za žádné situace nikde nic nevrzne.

Volba materiálů již takový šlágr není. Hyundai se totiž v i30 dopustil chyby, kterou můžeme vidět ve vícero modelech. Vrchní část palubky (kam sotva někdy sáhnete) je vyrobena z příjemného měkčeného materiálu, ale její hlavní část – kam saháte nejčastěji – je vyrobena z obyčejného tvrdého plastu. Upřímně nechápu, co vedlo automobilku k tomuto rozhodnutí, ale je to veliká škoda, protože jinak je interiér opravdu zdařilý. Líbí se mi třeba takové maličkosti, jako roletka nad držáky na pití. Pokud v nich nic není, zkrátka je schováte. A nejde jen o estetiku, ale především praktičnost, protože zrovna tohle je místo, kde se z nějakého důvodu usazuje spousta nepořádku a není úplně snadné ho dostávat ven.

fb_1

Pozice za volantem je velice dobrá. Nesedím přehnaně vysoko, volant má dostatečně široký rozsah nastavení a z auta je dobrý výhled. Překvapivě neutrpěl snížením střechy prostor nad hlavou. Kde už se ale muselo brát na úkor efektu jsou zadní sedadla. Střecha klesá hodně prudce a cestující v druhé řadě to pocítí. Na nohy to ještě jde, byť mi nezbývá prakticky žádná rezerva, ale na výšku se sem prostě nevlezu. Ať si sednu, jak chci, vždy mám hlavu zabořenou do stropnice. Tato místa budou tedy vhodná síš pro děti, nebo dospělé do nějakých 180 centimetrů. Se snižující se střechou je také spojen horší výhled vzad, ale tento typ karoserie na to zkrátka trpí. Na zavazadla zbylo v základu 450 litrů a kufr je díky karoserii liftback velice dobře přístupný.

Rychle se ještě mrkneme pod kapotu. Mnou testovaný exemplář měl nejsilnější benzínovou čtrnáctistovku o výkonu 103 kW a 242 Nm. To stačí k tomu, aby se auto rozjelo na stovku za nějakých 9 vteřin a zastavilo se až za 200 kilometry v hodině. Dynamika je tedy naprosto dostačující a ve většině případů vám bude auto připadat dokonce silnější. Tento motor se totiž vyznačuje velice silným středním pásmem a plného kroutícího momentu dosahuje již v 1500 otáčkách za minutu. V praxi to znamená, že auto velice ochotně reaguje na povely plynového pedálu. Dokonce i reakce motoru jsou velice rychlé. Škoda jen, že jako většina dnešních turbomotorů vydá vše ve středním pásmu a na vrcholu vadne.

fb_4

Kdyby měl motor alespoň trochu znatelnou špičku, byl by opravdu výtečný. V mém případě mu dělala společnost sedmistupňová dvouspojka a k tomuto spojení mám pár výhrad. Za celý týden jsem se totiž nezbavil dojmu, že motor s ní není úplně kamarád. Nejednou se mi stalo, že převodovka chvíli nevěděla, co řadit a tak radši neřadila nic a přibližně vteřinu jsem žil v přesvědčení, že je po ní. Občas se mi také stalo, že při pomalé ustálené rychlosti neustále měnila rychlosti. Když už jste v pohybu, vše jde jako po drátkách. Řazení probíhá bleskově a bez cukání, i na povely pádly reaguje velice svižně, ale ve chvílích, kdy není možné jet úplně plynule, jí občas trochu zatuhne mozeček. Kupodivu se tato nerozvážnost nijak negativně neprojevuje na spotřebě. Když je potřeba umí i30 jet klidně za šest litrů, v případě dynamičtější jízdy za osm, ale dlouhodobě není problém jezdit za nějakých sedm. Což beru za velice slušný výsledek.

Tak jo, v úvodu jsem upozornil, že Fastback se od běžné i30 liší daleko víc, než se zdá a z řádků výše se vám musí zdá, že jde jen o méně prostornou verzi. Jenže to jsem se ještě nedostali k tomu, co Fastback odlišuje nejvíc, a tím je jízda. Klasická i30 je koncipovaná jako auto pro každého a má tak jízdní vlastnosti pro každého (tomu rozumějte nudné), za to u Fastbacku automobilka věděla, že neosloví tak širokou masu zákazníků, tak si dovolila i jeho jízdní vlastnosti přepracovat směrem k trošku vyhraněnější klientele.

fb_2

Na podvozku se událo několik dílčích změn, včetně snížení o 5 milimetrů a přitvrzení tlumičů, s cílem doručit sportovnější zážitek. Ať už se s nastavením čarovalo jakkoliv, musím říct, že výsledek stojí za to. Od prvních metrů působí Fastback jako jiné auto. Daleko ryzejší, koncentrovanější. Do oblouků se vrhá s obrovskou chutí a uprostřed zatáčky fascinuje skvělým vyvážením. Velice se mi líbí, jak umí auto držet kontakt se silnicí – ani výmoly v zatáčce ho nedokáží rozhodit.

Párkrát jsem se přistihl, jak si cíleně prodlužuji cestu jen kvůli pár zatáčkám navíc. Podvozek funguje opravdu ukázkově a nedočkáte se žádných náklonů a už vůbec ne nedotáčivosti. Auto je za každé situace dokonale neutrální a v některých pasážích jsem nemohl uvěřit jakých rychlostí dosahuji – pořád musíte mít na paměti, že se jedná o zcela běžný model, ne nějakou sportovní mutaci. Vlastně mě překvapily i brzdy. Nevím, jak dlouho by dokázaly odolávat okreskovému řádění, ale schopnost zpomalovat auto byla opravdu úctyhodná. Řízení je bohužel bez citu, ale je velice přesné a má dobře nastavený posilovač, takže můžete auto do zatáček posílat s milimetrovou přesností.

fb_3

Ne každý chce samozřejmě pořád závodit, ale můžu vás uklidnit. Fastback funguje výtečně i při běžné jízdě. Jeho kabina je velice dobře odhlučněna a i na velkých kolech poskytuje skvělý komfort. Toho jsem se vlastně bál nejvíc. Ale zbytečně. Všechny výmoly zvládá bez problému a ani jednou za testovací týden jsem neměl pocit, že jsem naklepáván. Celé auto je sice znatelně tužší, než běžný model, ale není tvrdé. Celková tuhost jen jízdě poskytla daleko větší jistotu. Hyundai totiž pochopil jednu základní věc. Když uděláte dostatečně tuhou karoserii, nemusí být zbytečně tuhé tlumiče a i když má auto jasně sportovního ducha, nebudete proklínat jeho prkénnost.

Hyundai i30 Fastback by se dal s trochou nadsázky považovat za jakýsi warm hatch, k tomu už mu v podstatě chybí jen mírně jiná charakteristika motoru. Kombinuje výbornou denní využitelnost se znatelným sportovním duchem a výrazně zajímavějším vzezřením, než jeho sourozenci. Tohle auto tak má velice dobrou šanci stát se oblíbeným mezi všemi lidmi, které baví řízení a stále chtějí  komfortní auto na každodenní ježdění. Cena čtrnáctistovky začíná na půl milionu, za testovaný kousek dáte lehce přes šest set padesát tisíc. Ve své kategorii se tak stále řadí k těm levnějším autům, ale rozhodně si v něm tak nebudete připadat – je totiž výborný.

fb_5

Hyundai i30 Fastaback jezdí tak, jak měla jezdit i30 už od začátku. Má skvělý podvozek a nezapře v sobě sportovního ducha. Navíc přidává kupu stylu a jak jsme u Hyundaie zvyklí – skvělou výbavu a rozumnou cenu. Hledáte-li lehce kořeněnou alternativu zaběhlým autům, určitě Fastback nepřehlédněte.

Plusy

Výborný podvozek
Osobitý design
Bohatá výbava
Spotřeba
Jízdní vlastnosti

Minusy

Zmatkující převodovka
Zhoršený prostor na zadních sedadlech
Tvrdé plasty v interiéru

.

« »

MENU