ds7-crossback-1

Test DS7 Crossback 2.0 BlueHDI. Konečně pořádný Francouz!

7. 2. 2019 • DS, Novinky, Testy

Motor: 85%

Podvozek: 95%

Převodovka: 90%

Zpracování: 100%

Praktičnost: 85%

DS7 Crossback je Francouz, jak má být. Nabízí záplavu stylu, spoustu zajímavých řešení a skvělý komfort. Jak se mu podaří prosadit v silné konkurenci, ukáže čas - ale našlápnuto má velice dobře.

Verdikt:

S prémiovými divizemi automobilek jakoby se v posledních letech roztrhl pytel. Toyota má Lexus, Nissan má Infinity, nově vznikla Cupra pod křídly Seatu, nebo Polestar od Volva. Citroën trhá pytel již podruhé, ale tentokrát pořádně. První pokus se značkou DS skončil nezdarem. Aby ne, v podstatě se jednalo jen o přeznáčkované aktuální modely Citroënu. Nyní však značka přichází s komplet vlastním autem a má být prvním ze šesti modelů, které značka DS představí. Na jeho prodejích tak závisí úspěch celého brandu. Prvním vyslancem je tak logicky zástupce kategorie SUV, která je extrémně populární, ale také extrémně nabitá konkurencí. Má DS7 Crossback šanci uspět?

Start v nejnabitější kategorii na planetě je na jednu stranu logický, ale také dost riskantní. Je opravdu těžké zaujmout a vymyslet něco nového na karoserii, která tvarem nejvíc připomíná krabici. Ale jestli jsou Francouzi v něčem dobří (krom mávání bílou vlajkou a stavění barikád v ulicích), tak je to avantgardní design aut. Stačí vzpomenout na čarokrásný a revoluční Citroën DS, famózní SM, nebo z novějších na úžasnou C6. Historie francouzské automobilky je doslova poseta klenoty. V posledních letech jsme ale bohužel viděli víc snahu o „normální“ auta, která hrají víc na jistotu, nebo řadu lehce infantilních výstřelků. Byl čas na změnu – a to tak radikální, že se nemohla odehrát pod křídly Citroënu. Tak vznikla nová automobilka DS.

Její první produkt je DS7 Crossback, a ten přináší tu správnou dávku extravagance a stylu. Působí jinak, ale ne šíleně, i přes všechny kudrlinky si umí zachovat důstojnost. Úzká přední světla, která po odemčení předvedou majiteli nádherný taneček, jsou přesně ta věc, kterou nikdo nepotřebuje, ale garantuji vám, že to každému budete chtít ukázat. Svalnaté blatníky, které přechází do výrazného prolisu společně s poměrně malým prosklením, dávají Crossbacku šmrnc. Ale nejlépe dle mého vypadá zezadu. Tenoučká světla spojená chromovou lištou mají strukturu broušeného diamantu a je radost na ně pohledět. DS7 Crossback je opravdu pohledné auto a málokteré z testovaných vozů na sebe strhávalo tolik pozornosti. Dokonce se mi několikrát stalo, že mě lidé zastavili a ptali se, co je to zač. První cíl – upoutat pozornost – je tedy beze zbytku splněn.

Daleko větší radost mi ale udělal interiér. Již dlouho jsem neviděl takový, ze kterého bych si vyloženě sedl na zadek, ale DS7 Crossback právě ten má. Interiér působí prostě luxusně, draze, a má naprosto skvělé zpracování. Každým kouskem prostupují geometrické detaily, každý milimetr je originální. Každému jednomu kousku jakoby se věnoval nějaký umělec. Zpracování je opravdu skvělé a volba materiálů si nic nezadá s německou prémií. Na levný plast prostě zapomeňte. Celá palubní deska je potažena kůží včetně středového tunelu. Zvolit lze také alcantara, která je sice nepraktická, ale vypadá opravdu exklusivně a právě tento materiál bych do interiéru zvolil já. Z čeho jsem také nadšený, jsou ovladače okének na středovém tunelu, ne v madle dveří.

ds3 ds1

Možná jsem poslední člověk na světě, ale podle mě je umístění na právě zde daleko lepší. Jsem zvyklý levou rukou držet volant a pravou ovládat zbytek auta, tak proč mít ovládání oken jinde. Ergonomii nelze moc co vytknout, celý interiér byl očištěn od tlačítek a veškeré ovládání obstarává 12,5 palcová obrazovka. Na jejím spodním okraji nalezneme skleněnou lištu s předvolbami systému, který má krásné barvy i rozlišení. Jeho ovládání je dostatečně intuitivní, ale nenabízí takovou propracovanost, jako konkurenční systémy. Navíc má jednu vlastnost, která mě přiváděla k šílenství. Pokaždé, když zhasnete motor, rozpojí se bluetooth, takže s každým startem musíte do menu a zvolit ručně zdroj pro přehrávání hudby. Nicméně na pohled je krásný a veškeré funkce od navigace po personalizaci uživatele zvládne. Daleko propracovanější je druhý (také 12,5 palcový) displej v kapličce přístrojů. Funkcemi si v ničem nezadá s virtual cockpitem od Volkswagenu, který je dle mého nejlepší na trhu. Bohužel nenabídne tak jemné rozlišení. Potěší ale větší plocha pro zobrazení nočního vidění, než právě u Volkswagenu.

Celý design kapličky se opět nese ve znamení kosočtverců a trojúhelníků. Na pohled je to opravdu krásné, navíc každá změna budíků je doprovázena hezkou animací. Jenže někdy je toho až moc. Například když chcete zobrazit spotřebu, musíte vždy stisknout tlačítko, načež se vám spustí asi dvousekundová animace rotujících kosočtverců a na krátkou chvíli se vám zobrazí požadovaný údaj, aby za chvíli zase zmizel. Je to neskutečně efektní, ale po chvíli trochu otravné. Řešení je prostě zastavit u krajnice a chvíli se věnovat personalizaci zobrazených dat, ať máte k dispozici vždy vše, co potřebujete. Digitální přístrojový štít je má dle mého obrovský potenciál mezi moderními technologiemi, ale vždy by měl být dělaný s citem pro to, aby neodváděl pozornost. Pokud si však libujete v umění, bude pro vás každá jízda jak procházka galerií. Užijí si taky milovníci technologií, protože tady se nezapomnělo asi na nic. Asistent jízdy v pruzích, přední i zadní kamera, panoramatický parkovací asistent, nebo adaptivní podvozek jsou dnes poměrně běžné, ale DS má takové vychytávky jako třeba noční vidění, nebo skener silnice o kterém si povíme později v testu.

ds2 ds67

Absolutní hodnocení si ode mě zaslouží sedačky. Nejen že jsou krásné na pohled, ale také se v nich skvěle sedí. Byť vpadají jak z nějakého gran turisma, jsou opravdu komfortní a tělo skvěle drží při dlouhých cestách. V testovaném kousku byla navíc obě přední sedadla vybavena pokročilou kuličkovou masáží, které pomocí mnoha přednastavených programů uvolní ztuhlé zádové svaly. Posaz za volantem není pocitově tak vysoký, jak bych čekal. Svou zásluhu na tom má vysoká hrana oken a masivní středový tunel, který přidá na pocitu bezpečí. V interiéru je dostatek místa, jen nad hlavou jsem to měl se svými 190cm opravdu těsně. Pokud měříte podobně, určitě se vyhněte panoramatické střeše, která ubere několik centimetrů. Na zadních sedačkách jsem měl prostoru také dost, jen podlaha byla malinko výš – pravděpodobně kvůli budoucí zástavbě baterií pro hybridní pohon. Kufr nabídne 555 litrů v základu, 1752 se sklopenými sedadly. Místa je tedy dostatek, jen nakládací hrana je dost vysoko.

Pod kapotou testovaného kousku najdeme dobře známý naftový dvoulitr HDI, který si k plnění emisních norem pomáhá vstřikováním močoviny. Výkon je slušných 130 kW a 400 Nm. V nabídce je ještě slabší diesel 1,5 95 kW a benzínová 1,6 o výkonech 133 a 165 kW. V průběhu roku přibude hybridní varianta s výkonem 300 koní. Nejsilnější diesel o sobě umí dát za studena pořádně vědět, ale jakmile se dostane do optimální teploty, budete ho pod kapotou spíš tušit. Pochválit také musím kultivovanost a pohotovost v nízkých otáčkách. Na diesel motor opravdu dobře reaguje na plynový pedál a má slušný zátah. Pro DS7 Crossback mi to přijde ideální varianta.

ds4

Společnost mu dělá osmistupňový automat, který odvádí svou práci tak, jak má. Je nastaven velice decentně a změna rychlostí probíhá téměř nepostřehnutelně. Jediný problém jsem měl s tím, že při dojezdu do křižovatky nechává zbytečně dlouho rychlost a několikrát jsem měl pocit, že mi auto chcípne. Malinko lepší bych si uměl představit také spotřebu. Na dlouhých trasách není problém jezdit lehce přes šest, ale ve městě se máte co držet deseti a testovací týden jsem zakončil na průměrných osmi litrech. Oproti udávaným 5,6 je to opravdu přestřel.

Od podvozku jsem měl velká očekávání, protože luxusní Francouzi vždy jezdili tak, že se jim nikdo v komfortu nevyrovnal. Hydropneumatický podvozek je dnes již bohužel minulostí, ale DS7 Crossback nabídne opravdu skvělý komfort i bez něj. Podvozek je díkybohu laděn maximálně do pohodlí, takže se nedočkáte žádných rádoby sportovních pokusů, které nakonec jen zničí jízdní vlastnosti. I na devatenáctipalcových kolech s přehledem žehlí veškeré nerovnosti a pomáhá mu k tomu skryté eso v rukávu. Krom zadního víceprvkového zavěšení nabízí DS Active Scan Suspension. To je jakýsi skener ukrytý v čelním okně, který snímá povrch vozovky a v případě, že zaznamená výmol, okamžitě přizpůsobí charakter adaptivního podvozku tak, aby jej překonal co nejladněji. Jízda je ve finále opravdu luxusní a tichá. Díky celkovému ladění se mu do sportování vůbec nechce a v zatáčkách se víc naklání, ale nic by nemohlo být víc jedno, než právě toto.

ds5

Jízda v DS7 Crossback je především o poklidném plutí krajinou a užívání si pohodlí. Za celý týden jsem neměl potřebu někam pospíchat, nebo je zbytečně rychle. V tomto auto opravdu exceluje. V kombinaci s výborným odhlučněním kabiny, kdy ani nad dálničním limitem neslyšíte prakticky žádný hluk, se jedná o opravdu skvělého společníka na dlouhé cesty. Nakonec si nechám už jen cenu. Základní provedení s dvoulitrovým dieselem začínám patnáct tisíc nad jedním milionem korun, v případě testované verze si přepravte nějakých čtyři sta tisíc navíc. Auto, které za to dostanete, přitahuje spoustu pozornosti a nabízí opravdu exklusivní zpracování a moderní technologie.

Druhý start automobilky DS se povedl o poznání lépe. Osobně jsem za něj rád a DS7 Crossback přeji úspěch, protože jeho prodej rozhodne o budoucnosti značky. Pokud se jí bude dařit, čeká nás velký sedan. Od dob Citroënu C6 tu nebyla pořádná francouzská limuzína – a nevím jak vy, ale podle mě svět takové auto potřebuje.

ds6

DS7 Crossback je Francouz, jak má být. Nabízí záplavu stylu, spoustu zajímavých řešení a skvělý komfort. Jak se mu podaří prosadit v silné konkurenci, ukáže čas – ale našlápnuto má velice dobře.

Plusy

Odvážný design
Skvělý interiér
Kvalita materiálů a zpracování
Jízdní komfort
Odhlučnění kabiny

Mínusy

Méně místa nad hlavou
Vysoká hrana kufru

.

« »

MENU