Stisknutí tlačítka po každém nastartování zatím řidičům problémy na technické kontrole nepřinese. Jiná situace však může nastat u vozů, u nichž majitel nechal systém automatického vypínání motoru trvale vyřadit z provozu úpravou softwaru. Evropská unie totiž připravuje rozsáhlou modernizaci technických kontrol, které se mají mnohem více zaměřit na elektroniku, emise a nepovolené zásahy do vozidel.
Podoba automobilů se v posledních letech zásadně změnila. Zatímco dříve bylo možné většinu důležitých funkcí prověřit mechanickou kontrolou, současná auta jsou závislá na desítkách řídicích jednotek, senzorech a softwaru. Elektronika ovládá motor, emisní systémy, brzdy, bezpečnostní asistenty i celou řadu dalších funkcí.
Mohlo by vás zajímat
Současné technické kontroly však tento vývoj nezohledňují vždy dostatečně. Evropská komise proto v dubnu 2025 představila balíček návrhů označovaný jako Roadworthiness Package. Jeho cílem je upravit pravidla technických a silničních kontrol tak, aby odpovídala konstrukci moderních automobilů.
Kontroly se podle návrhu mají podrobněji zaměřit nejen na tradiční mechanické části, ale také na elektronické bezpečnostní systémy, související software a funkčnost emisní techniky.
Tlačítko v autě není zakázanou úpravou
Mnoho řidičů systém automatického vypínání motoru nemá rádo. Po každém nastartování proto stisknou příslušné tlačítko a funkci pro danou jízdu vypnou. Takový postup je běžnou součástí ovládání vozidla a současný evropský návrh jej nijak nezakazuje.
Po dalším spuštění motoru se systém zpravidla znovu aktivuje. Automobil tedy nadále funguje způsobem, který výrobce předpokládal při jeho schvalování.
Řidiči se proto nemusí obávat, že by na STK neuspěli jen kvůli tomu, že před cestou tuto funkci ručně vypnuli. V navrhovaných pravidlech se nenachází ustanovení, podle něhož by deaktivovaný systém automatického vypínání motoru sám o sobě znamenal vážnou závadu.
Trvalé vypnutí už představuje jinou situaci
Odlišně lze posuzovat zásah, při kterém majitel nechá systém trvale vyřadit úpravou řídicího softwaru nebo instalací dodatečného elektronického zařízení. Automobil se potom může chovat jinak než ve schválené tovární konfiguraci.
Právě integrita softwaru a elektronických systémů patří mezi oblasti, na které se připravovaná reforma zaměřuje. Pokud bude možné při technické kontrole lépe odhalovat neodborné nebo nepovolené zásahy do řídicích jednotek, může se to dotknout také některých trvale deaktivovaných funkcí.
Ani v tomto případě však zatím nelze tvrdit, že každé trvalé vypnutí systému automatického zhasínání motoru povede k neúspěšné technické kontrole. O výsledku budou rozhodovat konečná evropská pravidla, způsob jejich převedení do české legislativy a konkrétní metodika kontrol.
Nová pravidla ještě nejsou schválena
Připravovaný balíček se stále nachází v legislativním procesu. Evropský parlament přijal svůj vyjednávací mandát v květnu 2026, konečná podoba pravidel však musí vzniknout dohodou s Radou Evropské unie.
Motoristé by proto měli být opatrní vůči tvrzením, podle nichž již Evropská unie rozhodla o konkrétních závadách nebo nových důvodech pro neúspěch na STK. Výsledná legislativa se během vyjednávání může ještě změnit.
V současnosti tedy neplatí nové celoevropské pravidlo, které by technikům nařizovalo odmítnout automobil pouze kvůli trvale vypnutému systému start stop.
Emisní systémy čeká mnohem důkladnější prověřování
Mnohem jasněji se evropské plány zaměřují na kontrolu emisí. Komise chce zavést přesnější metody, které pomohou odhalovat auta s poškozeným, nefunkčním nebo úmyslně upraveným emisním systémem.
Součástí návrhu je důkladnější měření oxidů dusíku a počtu pevných částic. Počítá se rovněž s širším využitím dálkového měření emisí přímo v silničním provozu.
Změny mohou výrazně zkomplikovat život majitelům vozů s odstraněným filtrem pevných částic, nefunkčním katalyzátorem nebo softwarově upraveným řízením emisí. Právě u těchto systémů totiž návrh výslovně počítá s účinnějšími kontrolami.
Systém automatického vypínání motoru se snižováním spotřeby a emisí rovněž souvisí. Z předložených návrhů však nelze vyvodit, že jeho trvalá deaktivace automaticky povede k neúspěchu na technické kontrole.
Starší auta zatím nemají jezdit na STK každý rok
Velkou pozornost vzbudil původní návrh Evropské komise, podle něhož měly osobní automobily a lehké užitkové vozy starší deseti let absolvovat technickou kontrolu každoročně.
Tento plán však během projednávání narazil. Rada Evropské unie v prosinci 2025 zachovala dvouletý interval a proti každoročním kontrolám se v květnu 2026 postavil také Evropský parlament.
Nejde ještě o definitivní výsledek celého legislativního procesu. Postoje obou institucí ovšem naznačují, že každoroční návštěva STK u automobilů starších deseti let momentálně nemá dostatečnou podporu.
Větší pozornost dostanou také elektromobily
Současná pravidla technických kontrol vznikala v době, kdy na silnicích převládala auta se spalovacími motory. Připravovaná reforma proto počítá také se specifickými technologiemi elektromobilů.
Technici budou muset více zohledňovat elektrický pohon, vysokonapěťové součásti a další prvky, které běžná spalovací auta nemají. Ani zde však není schváleno jednoduché pravidlo, podle něhož by elektromobil s určitou mírou opotřebení baterie automaticky na kontrole neuspěl.
Za obecně platný evropský limit nelze považovat ani často zmiňovaných 70 procent původní kapacity baterie. Taková hranice zatím nebyla stanovena jako jednotná podmínka pro úspěšné absolvování technické kontroly.
Start stop není automatickým ničitelem motoru
Řidiči tuto funkci vypínají z několika důvodů. Některým vadí prodleva při opětovném rozjezdu, jiným není příjemné neustálé zhasínání motoru v kolonách. Část motoristů se také obává rychlejšího opotřebení startéru, baterie, motoru nebo dvouhmotového setrvačníku.
Automobily vybavené touto funkcí jsou však na častější startování konstrukčně připravené. Používají odolnější startéry, vhodné řídicí systémy a speciální baterie typu EFB nebo AGM. Samotné používání systému proto automaticky neznamená, že se motor nebo startér předčasně zničí.
Životnost jednotlivých součástí ovlivňuje především konstrukce konkrétního vozu, stav baterie, způsob používání, délka jednotlivých jízd, četnost studených startů a kvalita údržby.
STK se bude stále více podobat kontrole počítače
Hlavním smyslem připravované reformy je přizpůsobit technické kontroly automobilům, které jsou stále více řízené elektronikou. Evropská komise chce zlepšit kontrolu emisí a bezpečnostních systémů, omezit manipulace s vozidly a usnadnit výměnu důležitých údajů mezi členskými státy. Součástí změn mají být rovněž opatření proti stáčení tachometrů a dalším zásahům, které dnes nemusí být při běžné kontrole snadno odhalitelné.
Budoucí STK se proto pravděpodobně nebude zajímat pouze o brzdy, světla, pneumatiky nebo korozi. Výrazně důležitější roli získají data z řídicích jednotek a kontrola toho, zda elektronické systémy odpovídají schválenému provedení vozidla.
Mohlo by vás zajímat
Trvale vypnutý systém automatického zhasínání motoru se tak jednou může stát předmětem kontroly, zejména pokud jeho deaktivace vyžadovala zásah do softwaru. Zatím však neexistuje schválené evropské pravidlo, podle něhož by taková úprava automaticky znamenala konec technické kontroly s nevyhovujícím výsledkem.
