Test ojetiny Jaguar XF Sportbrake: britský gentleman, který umí vyrazit na lov
Prémiové kombíky mají vlastní kouzlo. Kombinují noblesu, prostor a pořádnou porci výkonu. Jenže poslední roky tahle třída působí trochu monotónně – Mercedes, BMW a Audi si ji rozdělily mezi sebe. Jenže co když chcete něco jiného? Auto, které nabídne eleganci s nádechem tradice a zároveň jízdní radost? Přesně to se snažil přinést Jaguar XF.
Design: když eleganci navrhne Ian Callum
XF druhé generace je práce Iana Calluma, muže, který stojí třeba za Astonem Martin DB7 a DB9. A je to vidět – Jaguar nepůsobí okázale ani vyzývavě, ale má přesně ten druh jednoduchých a čistých křivek, které nestárnou. Na první pohled byste řekli, že jde o docela obyčejný kombík, ale čím déle se díváte, tím víc vás vtahuje. Má v sobě ten zvláštní šarm, který se těžko popisuje, ale o to snadněji mu podlehnete.
Upřímně se mi tyto karosářské verze líbí jen výjimečně, přeci jen to málokdy bývá estetický zážitek, ale XF Sportbrake tvoří čestnou výjimku. Vypadá totiž naprosto fantasticky, vyváženě a elegantně. Přitom mu nechybí ani tolik, pro Jaguar, důležitá agresivita. Jen stěží budete hledat pohlednější a stylovější kombík.
Musíte tomu sice obětovat trochu vnitřního prostoru, XF opravdu není nejprostornější stěhovák, ale to mu rádi odpustíte. Zatímco minulá generace XF Sportbrake nabídka zavazadelník o základním objemu 550 litrů a po sklopení zadních opěradel vzniklo 1675 litrů, ta druhá disponuje 565 a 1700 litry. Kufr má příkladně přehlednou ložnou plochu vybavenou kolejničkami pro ukotvení zádržných ok, nechybí ani volitelná ochrana čalounění nebo nákladové hrany kufru. Příjemným bonusem je zcela rovná ložná plocha po sklopení zadních opěradel.
Interiér: luxusní atmosféra, ale infotainment zaspal dobu
Kabina je oproti první generaci výrazně modernější, pořád ale působí trochu střídmě na auto, které jako nové stálo dva miliony. Materiály jsou naopak výborné – kůže voní, vše je precizně slícované a Jaguaru se podařilo vytvořit atmosféru tradičního luxusu. Ergonomie je v pořádku, posadíte se a hned víte, kde co je. Slabina? Infotainment. Nejenže vypadá zastarale, ale je pomalý a na slunci prakticky nečitelný. Tady němečtí rivalové Jaguaru utekli o parník.
Volič převodovky je tradičně skryt ve středovém panelu, jako vyjíždějící kruhový ovladač. Vše je pokryto kůží a vyklápěcí výdechy klimatizace jen utvrzují dojem, že se jedná o opravdu prémiový automobil. Celkové provedení interiéru je špičkové a pouze z prvotřídních materiálů. Palubní deska je kompletně obšitá kůží, výplně dveří mají zajímavý design a nechybí ani vrchní linka interiéru táhnoucí se napříč čelním oknem až ke dveřím. Ano, je to podle největšího modelu XJ, ale dodává to autu nádech aristokratického luxusu. Nezastírám, opravdu se mi to auto líbí!
Sedačka jde spustit hluboko k podlaze, volant přitáhnete blízko k sobě a najednou sedíte skoro jako ve sporťáku. Samotná sedadla drží tělo pevně, ale tvrdost jim trochu ubírá na pohodlí při delších trasách.
Prostor a praktičnost: kompromisy kvůli stylu
Při mých 190 cm už jsem se pod strop vešel jen tak tak, zejména s panoramatickou střechou. Široký středový tunel i vysoká palubní deska navíc vytvářejí pocit stísněnosti. Vzadu se situace opakuje – na nohy místa dost, na hlavu už skoro nic.
Motor: úsporný diesel s kultivovaným projevem
Pod kapotou testovaného auta od AAA Auto pracoval dvoulitrový čtyřválcový diesel Ingenium s výkonem 180 koní a točivým momentem 430 Nm. Nejvíc boduje klidným chodem bez typického dieslového klepání a solidní pružností. Do otáček se pouští rád, i když to nemá valný smysl – nejlépe funguje ve středním pásmu. Dynamika je dostatečná, ale žádný trhač asfaltu to není. Naopak potěší spotřebou – kolem šesti litrů při klidné jízdě, při plném zatížení sotva přes deset. Vibrace se v kabině přece jen objeví, hlavně za studena, ale jinak motor funguje kultivovaněji, než byste od naftového čtyřválce čekali.
Převodovka: ZF opět v hlavní roli
Automat ZF je proslulý a tady předvádí to nejlepší. Řadí rychle, hladce a reaguje i na povely pádly. Ovládá se typickým výsuvným ovladačem, který se u první generace někdy zasekával, ale u téhle generace už to není tak časté. Celkově jde o jednu z nejlepších převodovek, jakou můžete mít.
Jízdní vlastnosti: komfort i sport v jednom balení
Nízká hmotnost (méně než 1,8 tuny díky kombinaci hliníku a vysokopevnostní oceli) dělá z XF auto, které umí být nečekaně mrštné. Ve městě vás nejdřív překvapí komfort – podvozek žehlí nerovnosti s noblesou Mercedesu, přitom se nehoupe ani nepropadá. Odhlučnění kabiny je také skvělé. Ale jakmile přepnete na sport a vyrazíte na okresky, XF jako by se proměnil. Lehkost, s jakou mění směr, hravost v zatáčkách a přirozená vyváženost – to všechno dělá z jízdy zážitek. Řízení je přesné, komunikativní a spolu s pohonem zadních kol dovolí i decentní powerslide. A přitom pořád působí kultivovaně, jako by to byla přirozená součást jeho charakteru.
Slabá místa: servis a spolehlivost
Kdyby měl Jaguar XF jenom klady, nebylo by to fér. Historie první generace není úplně růžová – problémy s DPF, mazáním i praskajícími hlavami motoru budí respekt. Druhá generace se zdá být odolnější, ale na definitivní verdikt je ještě brzy. Další komplikací je řídká síť servisů a vysoké ceny dílů. To všechno znamená, že Jaguar není auto pro každého – vyžaduje pečlivého majitele a pravidelný servis.
Auto pro ty, kdo chtějí víc než jen komík
Jaguar XF není volbou pro člověka, který hledá jen pohodlný dopravní prostředek. Je to vůz pro někoho, kdo si chce každou jízdu užít a nevadí mu dát autu trochu péče navíc. Nabízí eleganci, noblesu a zároveň radost z řízení, jakou konkurence jen těžko dorovnává. Pokud sáhnete po zachovalém kusu s jasnou historií, získáte partnera, který vám vykouzlí úsměv na tváři pokaždé, když usednete za volant.
« Test Volkswagen Amarok V6 Aventura + stan iKamper: Dokonalá kombinace pro vaše dobrodružství Dvě stě tisíc kilometrů: hranice mezi životem a smrtí auta »
