Spojené státy připravují pravidla, která by mohla čínským automobilkám na dlouhou dobu znemožnit vstup na tamní trh. Návrh počítá nejen se zákazem prodeje nových vozů, ale také s omezením vjezdu automobilů z Kanady a Mexika. Důvodem je strach z levné konkurence i z citlivých údajů, které současná auta nepřetržitě shromažďují.
Obyvatel Kanady si koupí ve své zemi zcela legálně nový čínský automobil. O několik týdnů později se s ním rozhodne vyrazit na jednodenní výlet do Spojených států. Pokud by však připravovaný americký zákon začal platit v navrhované podobě, přes hranice by se svým vozem neprojel.
Stejné omezení by se vztahovalo také na řidiče přijíždějící z Mexika. Nezáleželo by přitom na tom, zda chtějí ve Spojených státech strávit několik hodin, několik týdnů nebo se pouze projet přes americké území.
Mohlo by vás zajímat
Připravovaný zákaz by tedy nebyl namířen pouze proti dovozcům a automobilovým prodejcům. V praxi by ovlivnil i běžné cestování mezi třemi sousedními zeměmi.
Největší komplikace by pocítili Kanaďané a Mexičané žijící v příhraničních oblastech. Při výběru nového automobilu by museli počítat s tím, že některé vozy jim mohou znemožnit cestu do Spojených států.
Návrh má podporu republikánů i demokratů
Za novou legislativou stojí republikánský senátor Bernie Moreno z Ohia a demokratická senátorka Elissa Slotkinová z Michiganu. Přestože každý z nich zastupuje jinou politickou stranu, v otázce čínských automobilů našli společnou řeč.
Moreno se v minulosti živil prodejem aut a vybudoval síť automobilových prodejen. Slotkinová má zkušenosti z americké Ústřední zpravodajské služby a působila také v Pentagonu.
Společně předložili návrh zákona o bezpečnosti propojených vozidel z roku 2026. Ten by měl zabránit prodeji internetově připojených automobilů pocházejících z Číny, Íránu, Severní Koreje a Ruska.
Legislativa už získala podporu obou hlavních amerických stran. Příslušný senátní výbor ji jednomyslně schválil, což je v současném politicky rozděleném prostředí poměrně neobvyklé. Návrh musí projít dalšími částmi legislativního procesu. Už nyní je ale patrné, že obavy z čínských vozidel nejsou pouze tématem jedné politické strany.
O původu auta by rozhodoval i vlastník
Při posuzování vozidel by nebyla rozhodující pouze země, v níž byla vyrobena. Americké úřady by zkoumaly také vlastnickou strukturu konkrétní automobilky. Na americkém trhu by nesměl působit výrobce, v němž by čínská společnost držela více než patnáctiprocentní podíl. Takto nastavená hranice by mohla zasáhnout i tradiční evropské značky.
Jedním z možných příkladů je Mercedes Benz. Čínští investoři podle dostupných údajů drží v německé automobilce dohromady téměř pětinu akcií. Pokud by návrh prošel beze změn, mohl by Mercedes Benz teoreticky narazit na stejné překážky jako výrobci přímo z Číny. Automobilka by musela dosáhnout snížení čínského podílu nebo požádat americké ministerstvo obchodu o výjimku.
Dopad už začíná pociťovat také Polestar. Značka patří do sféry čínské skupiny Geely a podle deníku The New York Times by měla v roce 2027 ukončit prodej svých vozidel ve Spojených státech.
Americký trh je pro Číňany uzavřený už dnes
Čínská auta se ve Spojených státech prakticky neprodávají ani za současných podmínek. Jednou z největších překážek je clo ve výši 100 procent, které se vztahuje na elektromobily dovážené z Číny.
Tak vysoká sazba v podstatě likviduje cenovou výhodu, s níž čínské automobilky úspěšně vstupují na jiné světové trhy. Automobil, který je doma výrazně levnější než západní konkurence, by po zaplacení cla přestal být pro americké zákazníky zajímavý.
Spojené státy zároveň připravují omezení technologií používaných v moderních propojených autech. Pravidla mají v plném rozsahu začít platit od roku 2027.
Čínský software by měl být zakázán už od tohoto roku. U hardwaru se počítá s pozdějším termínem, konkrétně s rokem 2030.
Připravovaný zákon by tak pouze nerozšířil současná obchodní opatření. Vytvořil by dlouhodobý systém, který by čínským výrobcům výrazně komplikoval jakýkoli budoucí pokus o návrat.
Auto se může změnit v pojízdný nástroj pro sběr dat
Obchodní ochrana amerických automobilek je důležitou součástí celé debaty, hlavní argument zastánců zákazu se však týká bezpečnosti. Moderní automobil obsahuje množství zařízení, která sledují jeho okolí i chování posádky. Patří mezi ně kamery, radary, mikrofony, navigační jednotky a další senzory.
Automobil může znát svou přesnou polohu, pravidelné trasy majitele i místa, na kterých často zastavuje. Zaznamenat může také osoby cestující uvnitř vozu nebo dění v jeho bezprostředním okolí.
Po propojení s mobilním telefonem se rozsah dostupných informací ještě zvětšuje. Vůz může pracovat s kontakty, historií volání, zprávami nebo dalšími údaji, k nimž mu uživatel povolí přístup.
Některé systémy navíc využívají mikrofony umístěné v kabině. Ty jsou určeny například pro hlasové ovládání nebo telefonování, současně ale mohou zachytávat rozhovory posádky.
Největší strach panuje kolem vojenských objektů
John Bozzella, který vede Alianci pro automobilové inovace zastupující většinu výrobců a prodejců aut ve Spojených státech, přirovnává moderní propojená vozidla ke špionážním zařízením na kolech.
Takový automobil totiž může vědět, kde se jeho uživatel právě nachází, kam pravidelně cestuje a kdo s ním sedí uvnitř. Pokud se tisíce vozidel připojí k jedné datové infrastruktuře, vznikne rozsáhlý zdroj informací o pohybu lidí i dění ve veřejném prostoru. Slotkinová považuje za zvlášť nebezpečný provoz podobných vozidel v blízkosti vojenských základen, energetických zařízení a další kritické infrastruktury.
Podle jejího názoru mohou auta shromažďovat podrobnosti o podobě strategických objektů a současně sledovat pohyb vysoce postavených politiků, vojáků nebo úředníků. Američané se obávají, že by takto získaná data mohla být odesílána do Číny.
Zatím však není jasné, zda by čínské úřady skutečně mohly k těmto informacím přistupovat a jakým způsobem by je případně využily. Právě tato nejistota je jedním z hlavních motorů připravovaného zákazu.
Geely slibuje respektování amerických pravidel
Čínští výrobci odmítají, že by jejich automobily představovaly automatické bezpečnostní riziko. Vysoce postavený manažer společnosti Geely, který kvůli citlivosti tématu nechtěl zveřejnit své jméno, uvedl, že automobilka bude respektovat zákony každé země, v níž působí.
Dodržování předpisů se podle něj netýká pouze technické bezpečnosti a kvality vozidel. Stejnou pozornost má výrobce věnovat ochraně soukromí a nakládání s údaji zákazníků.
Mohlo by vás zajímat
Z pohledu amerických politiků však nemusí být dobrovolné ujištění automobilky dostatečné. Obávají se možného vlivu čínských zákonů a státních institucí, kterým by soukromé společnosti mohly být nuceny vyhovět.
Čínská konkurence ohrožuje statisíce pracovních míst
Druhým zásadním důvodem pro zavedení přísných pravidel je ochrana domácího automobilového průmyslu. Senátorka Slotkinová připomíná, že pouze v Michiganu je s výrobou a prodejem automobilů spojeno přibližně 450 000 pracovních míst. Výrazný pokles domácí produkce by proto mohl mít rozsáhlé hospodářské i sociální následky.
Moreno upozorňuje na rozdílné podmínky, v nichž vyrábějí americké a čínské automobilky. Čínské společnosti podle něj těží ze státní podpory, levnější půdy, dostupnější elektřiny a nižších nákladů na zaměstnance.
Obavy sdílí také zakladatel a šéf automobilky Rivian RJ Scaringe. Podle něj pracují čínští výrobci s tak nízkými vstupními náklady, že se jim současné americké továrny nemohou vyrovnat. Výsledkem jsou automobily, které mohou stát výrazně méně než srovnatelné americké modely, a přesto nabízet bohatší výbavu nebo pokročilejší elektroniku.
Státní dotace nevysvětlují celý cenový rozdíl
Představa, že nízké ceny čínských vozů vznikají pouze díky obrovským přímým dotacím, není podle společnosti Rhodium Group přesná. Její analýza uvádí, že přímá státní podpora připadající na jedno vozidlo činí u automobilky Geely přibližně 1 300 korun. V případě společnosti BYD jde asi o 6 100 korun.
Tyto částky jsou příliš nízké na to, aby samy vysvětlily desítky tisíc korun rozdílu ve výrobních nákladech. Skutečná výhoda vzniká spojením několika okolností. Čínské automobilky vyrábějí obrovské množství aut, mají nižší režijní náklady a levnější vývoj. Mnohem větší část výrobního řetězce navíc kontrolují samy.
Často vlastní také své dodavatele akumulátorů, elektroniky nebo dalších důležitých komponentů. Nemusejí proto platit marži jiné společnosti a mohou jednotlivé části výroby lépe koordinovat. Nákladová výhoda automobilky BYD oproti Tesle vyráběné v Číně má dosahovat přibližně 98 000 korun na jeden vůz. U Geely se pohybuje kolem 56 000 korun.
Peníze dodavatelům posílají až po několika měsících
K lepším finančním výsledkům přispívají také neobvykle dlouhé lhůty splatnosti faktur. BYD zaplatí svým dodavatelům v průměru až po 155 dnech. Geely potřebuje přibližně 149 dnů.
Pro srovnání Volkswagen běžně používá splatnost 30 dnů. Průměr napříč jeho jednotlivými částmi dosahuje 53 dnů. Rivian hradí své závazky přibližně za 30 až 60 dnů. Čínský výrobce tak může s penězi pracovat o několik měsíců déle. Při milionových objemech produkce jde o velmi významnou výhodu, která usnadňuje financování další výroby, vývoje i rychlé expanze.
Za cenu běžného auta nabízejí luxusní výbavu
Americký zákazník by mohl zákazem čínských aut přijít o velmi zajímavé modely. Dobrým příkladem je velké SUV Geely Galaxy M9, které během desetidenního testu vyzkoušel deník The New York Times.
Automobil nabízí tři řady sedadel a plug in hybridní pohon. Čistě na elektřinu zvládne přibližně 177 kilometrů. Celkový dojezd s využitím spalovacího motoru dosahuje asi 1 067 kilometrů. Na čínském trhu přitom jeho cena začíná kolem 730 000 korun. Za podobné peníze získá zákazník výbavu, která je u západních automobilek běžná spíše v luxusní kategorii.
Součástí vozu jsou masážní sedadla potažená kůží, obrazovka s úhlopříčkou 30 palců a audiosystém využívající 27 reproduktorů. Nechybí devět airbagů, adaptivní světlomety Matrix ani automatické parkování. Po zastavení lze sedadla proměnit v lehátka. Úpravou interiéru může vzniknout také provizorní lůžko.
Čínská auta už nejsou pouze levná
Nízká cena není jedinou předností Geely Galaxy M9. Podle zveřejněných dojmů působí automobil při jízdě kultivovaně a díky elektrické části pohonu zrychluje podobně jako elektromobil.
Senzory sledují povrch vozovky a elektronika na základě získaných informací průběžně upravuje nastavení odpružení. Posádka tak dostává nejen dlouhý seznam komfortní výbavy, ale také vyspělou podvozkovou techniku.
Pro americké automobilky představuje tato kombinace zásadní problém. Čínská auta už nelze jednoduše odmítnout jako levné výrobky, které nízkou cenu vykupují špatným zpracováním a chudou výbavou.
Mnohé modely dokážou nabídnout technologie srovnatelné s prémiovými značkami, přestože stojí podstatně méně. Zákaz by tedy americkým výrobcům neposkytl pouze ochranu před nízkými cenami. Zároveň by je chránil před technologicky schopnou konkurencí.
Bill Ford varuje před falešným pocitem bezpečí
Výkonný předseda představenstva automobilky Ford Bill Ford upozorňuje, že čínské výrobce nebude možné držet za americkými hranicemi navždy. Domácí automobilky by podle něj neměly spoléhat pouze na cla a zákazy. Musejí se naučit soupeřit s čínskými značkami cenou, rychlostí vývoje i technologickou úrovní.
Ochranná opatření mohou západním výrobcům poskytnout více času. Sama o sobě však nezajistí, že budou jejich auta v budoucnu konkurenceschopná. Čínské značky mezitím získávají zkušenosti v Evropě, Asii, Jižní Americe a na dalších trzích. Zlepšují kvalitu, budují obchodní sítě a postupně získávají důvěru zákazníků.
Jiné země volí cílená omezení
Spojené státy zvažují prakticky úplné uzavření trhu, některé další státy však postupují méně radikálně. Prodej čínských aut nadále umožňují například Polsko, Spojené království a Izrael. Současně ale zakazují jejich provoz v určitých citlivých oblastech, zejména uvnitř vojenských základen.
Izraelští vojenští důstojníci, kteří používali pronajaté automobily čínských značek, dostali v roce 2025 pokyn, aby je odevzdali. Podle Davida Barzilaie ze společnosti Karamba Security, která se specializuje na kybernetickou bezpečnost automobilů, nemusí být úplný zákaz jediným řešením.
Cenovou převahu lze podle něj částečně vyrovnat vhodně nastavenými cly. Bezpečnostní rizika je možné omezit zákazem vjezdu do vojenských prostor a dalších strategických míst.
Běžný majitel čínského auta podle tohoto pohledu nepředstavuje hlavní problém. Rozhodující je, kde se vozidlo pohybuje, jaká data získává a kam je následně odesílá.
Přísná pravidla by mohla fungovat lépe než zákaz
Odborník John Helveston se domnívá, že čínské automobilky budou ochotné splnit téměř jakékoli podmínky, pokud jim zajistí přístup na americký trh. Spojené státy mohou požadovat ukládání údajů na domácích serverech, kontrolu používaného softwaru, odpojení vybraných funkcí nebo důkladné bezpečnostní prověrky. Výrobci by se podle něj těmto požadavkům pravděpodobně přizpůsobili.
Americký trh je příliš velký a důležitý na to, aby jej čínské značky dobrovolně ignorovaly. Pokud by existovala legální cesta dovnitř, snažily by se překonat všechny technické i administrativní překážky.
Otázkou zůstává, zda chtějí američtí politici čínská auta skutečně zabezpečit, nebo jim chtějí zabránit ve vstupu bez ohledu na přijatá opatření.
Mohlo by vás zajímat
Úplný zákaz může vyřešit bezprostřední obavy z úniku dat a současně ochránit domácí továrny. Američanům však může zabránit v přístupu k vozům, které za dostupnou cenu nabízejí technologie a výbavu, s nimiž mají tradiční automobilky stále větší problém soupeřit.
