Krize v autoprůmyslu: z německých závodů mizí desetitisíce pracovních míst
Německý automobilový sektor prochází nepříjemným obdobím a dopady jsou vidět hlavně na počtech zaměstnanců. Podle spolkového statistického úřadu se zaměstnanost v oboru, tedy u výrobců aut i u dodavatelů, propadla na nejnižší hodnotu za více než dekádu. Na konci září pracovalo v automobilovém průmyslu 721 400 lidí, což je nejméně od roku 2011. Tehdy se počet zaměstnanců pohyboval okolo 718 tisíc.
Meziročně odvětví přišlo o 48 700 pracovníků. V procentním vyjádření to znamená pokles o 6,3 %, a zároveň jde o nejprudší propad ze všech velkých průmyslových oborů v Německu, které zaměstnávají přes 200 tisíc lidí. Pro kontext: celý zpracovatelský průmysl měl na konci září zhruba 5,43 milionu zaměstnanců, což je oproti minulému roku méně „jen“ o 120 300 lidí, tedy o 2,2 %. I tak ale autoprůmysl zůstává – hned po strojírenství – druhým největším výrobním zaměstnavatelem v zemi.
Do obrazu zapadá i širší situace na pracovním trhu. Počet nezaměstnaných se v Německu poprvé po deseti letech znovu přibližuje hranici tří milionů. Hlavním důvodem růstu je právě slabší kondice zpracovatelského průmyslu.
Proč se to děje: elektromobilita, pandemie a tlak zvenčí
Automobilový průmysl dlouhodobě patří k základním pilířům německé ekonomiky, jenže teď se na něj tlačí z několika stran zároveň. Nejviditelnější změnou je přechod k elektromobilům. Výroba elektrických aut je z principu méně náročná na práci než produkce vozidel se spalovacími motory, což přirozeně snižuje potřebu lidí v řadě profesí – od montáže po část subdodavatelského řetězce.
Další ránu zasadil COVID-19. Výpadky v logistice, dlouhodobé problémy v dodavatelských řetězcích, nedostatek polovodičů a také ochlazení poptávky během pandemických let zanechaly následky, které se s průmyslem táhnou i po skončení nejtvrdších omezení.
A do třetice: světový trh se změnil rychleji, než bylo Německo zvyklé. Výrazně zesílila mezinárodní konkurence – zejména v oblasti elektromobilů. Například Čína masivně navýšila výrobu a tlačí ceny i tempo inovací, čímž německé značky nutí reagovat urychlenými změnami. V praxi to často znamená restrukturalizace, slučování, škrty a propouštění.
Co dál: investice, nové technologie a role státu
Přesto nejde jen o příběh útlumu. Německé automobilky i jejich dodavatelé se snaží přenastavit na nové podmínky: roste objem investic do elektrických platforem, softwaru a autonomních technologií. Důraz se klade i na udržitelnost výroby a celkově „čistší“ provoz, protože právě to se postupně stává podmínkou konkurenceschopnosti. Významnou roli v tom hraje spolupráce s technologickými firmami a posilování výzkumu a vývoje.
Do hry vstupuje také stát. Německá vláda zavádí opatření, která mají podpořit přechod k ekologičtější ekonomice – mimo jiné formou pobídek souvisejících s výrobou a pořizováním elektrických vozidel. Pokud budou fungovat tak, jak je zamýšleno, mohou časem pomoci průmysl stabilizovat a otevřít prostor i pro vznik nových pracovních míst, byť často v jiných profesích než dřív.
.« Víme, jak by měl vypadat odklad zákazu spalováků. Je to obrovské zklamání Nejprodávanější SUV od Volkswagenu v novém kabátě: T-Roc vstupuje na český trh »
