Ojeté elektromobily budou za pár let těžko prodejné. Jejich hodnota mizí rychleji než u spalováků
Když se řekne ojeté auto, většina lidí má pořád v hlavě jednoduchou rovnici: prodávající se zbaví vozu, který už nepotřebuje, a kupující získá solidní dopravní prostředek za výrazně nižší cenu, než kdyby šel do nového. U spalovacích aut tohle pravidlo fungovalo desítky let. Jenže s elektromobily to začíná být úplně jinak – a výhled do budoucna je v tomto směru spíše pochmurný.
Proč elektromobily zastarávají rychleji než klasika
Zásadní rozdíl je v tempu stárnutí. Zatímco u aut se spalovacím motorem hraje roli především fyzický stav motoru, karoserie a pravidelný servis, elektrovozy jsou svázány s technologií baterií a elektroniky. A ta se vyvíjí závratným tempem. To, co dnes patří mezi špičku, může být už za pár let považováno za beznadějně zastaralé.
Příkladem je BMW i3. Při svém uvedení na trh působilo futuristicky: karbonová konstrukce, neobvyklé dveře, pohon zadní nápravy a solidní výkon. Jenže jeho akumulátory, ať už v původní nebo pozdější, větší specifikaci, dnes nedokážou nabídnout parametry, které by obstály v konkurenci. Dojezd je nízký, nabíjení pomalé – a to je v praxi vlastnost, která dělá vůz obtížně prodejným.
Parametry úspěchu jsou jinde než u spalovacích aut
Elektromobily jsou hodnoceny jinými měřítky než tradiční vozy. Nezáleží tolik na počtu kilometrů ani na tom, zda motor vydrží půl milionu. Rozhodující je kapacita baterie, rychlost nabíjení, schopnost softwarových aktualizací a kompatibilita s novými technologiemi. Jenže baterie nelze jednoduše „upgradovat“ a mnozí výrobci tuto možnost vůbec nenabízejí. Jakmile se objeví modernější generace, předchozí model rázem působí zastarale – a ztrácí hodnotu mnohem rychleji, než by si majitelé přáli.
Desetiletý sedan versus desetiletý elektromobil
Pro srovnání: deset let staré BMW řady 5 může být stále plnohodnotným autem, které pohodlně plní každodenní úkoly a působí současně. Oproti tomu deset let staré BMW i3 s reálným dojezdem kolem dvou set kilometrů – a často ještě méně – už řada lidí považuje za prakticky nepoužitelné. Přitom pohled na inzeráty ukazuje, že prodejci za ně stále chtějí částky, které neodpovídají reálné užitné hodnotě. Vidět na palubním displeji zbylých 52 kilometrů při polovině nabité baterie působí spíš úsměvně.
Norsko jako laboratoř budoucnosti
Nejlépe je trend vidět v Norsku, kde elektromobily dominují trhu. V roce 2024 tvořily téměř 92 % všech nově registrovaných aut, zatímco spalovací motory se propadly na marginální jednotky procent. To ale znamená i zásadní proměnu trhu s ojetinami – převažují zde elektroauta, z nichž část zastarává mnohem rychleji, než by kupující čekali.
Norové tak ukazují, co nás čeká i jinde. Prodejnost a cena ojetého elektromobilu nejsou vázány primárně na fyzickou kondici, ale na to, jak moc drží krok s technologickým vývojem. Dobrý stav karoserie nebo nízký nájezd nehraje takovou roli, pokud baterie ztratí kapacitu a auto nenabízí rychlé nabíjení.
Nová pravidla hry
Co z toho plyne? Kdo si pořídí nový elektromobil s vidinou, že jej po letech v zachovalém stavu výhodně prodá, může být zklamán. Stačí několik let a hodnota vozu klesne razantněji, než by čekal. Výrobci to dobře vědí – proto zkoušejí modely, jako je pronájem baterií nebo placené softwarové aktualizace, které mají životnost auta prodloužit.
Jedno je jisté: trh s ojetými elektromobily se vyvíjí podstatně rychleji než ten se spalovacími vozy. A pokud chceme vědět, jak to u nás bude vypadat třeba za pět let, stačí se podívat na Norsko. Tamní zkušenost jasně ukazuje, že „ojetý elektromobil“ bude kategorie, kde se bude hrát podle úplně jiných pravidel, než na jaká jsme byli dosud zvyklí.
.« Dva miliony kilometrů na jednom autě. Jaké vozidlo zvládá téměř půl milionu ročně? To nejprodávanější na světě Umývání auta doma? Zákon mluví jasně: Hrozí pokuty i na vlastním pozemku, včetně náhrady škod »
