citroen-c5-aircross-5

Test Citroën C5 Aircross 1.6 PureTech. Na vlnách podivna

9. 9. 2019 • Citroen, Novinky, Testy, Videa

Motor: 90%

Převodovka: 80%

Podvozek: 90%

Zpracování: 80%

Praktičnost: 85%

Citroën C5 Aircross se v kombinaci s přeplňovanou šestnáctistovkou ukázal jako překvapivě dobrá volba. Motor má dostatek výkonu, je kultivovaný a vcelku úsporný. Jeho pohodový charakter osloví především klidné řidiče. Otázkou je, jestli je zaujme extravagantní interiér.

Verdikt:

Citroën je parta lidí, co se nebojí experimentů. Tahle automobilka se nebojí podivna, dokonce si z něj udělala štít a díky zcela jinému pohledu na věc dokázala dát světu nepřeberné množství absolutně skvostných aut i technologií. V posledních letech se z ní však stal spíše výrobce podivných kreací lákajících na nízkou cenu. Nyní si chce Citroën připomenout zašlou slávu a vrátit se ke kořenům – tedy extravagantní, sebevědomý design a především komfortní podvozek. Může vůbec auto s podvozkem tak houpavým, že si budete připadat jak na lodi, uspět v kategorii, kde se chyby neodpouští?

Novinka od Francouzského výrobce hrdě nese označení posledního modelu vyráběného s ikonickým hydropneumatickým odpružením, ale jeho zaměření se drasticky změnilo. Už se nejedná ani o elegantní sedan, ani u něj nenajdeme typickou hydraulickou kouli. Citroën si pro reinkarnaci modelu vybral kategorii SUV. Na jednu stranu je vcelku logické pustit se do kategorie s největšími prodeji, na straně druhé je tato kategorie extrémně nabitá a je těžké zaujmout. Jenže jestli něco Francouzi umí, tak je to být nepřehlédnutelní.

Jestli v dobrém nebo zlém je už asi na každém, ale za sebe musím říct, že se mi C5 Aircross opravdu líbí. V bílé barvě sice vypadá trochu jako rozpečené marshmallow, ale rozhodně si ho s ničím nespletete. Mezi všemi těmi agresivně tvářícími se SUV působí jeho baculaté proporce vlídně a přátelsky. Čtveřice světlometů, airbumps které pomáhají rozbít masu plechů na dveřích, neustále se opakující symbol červeného čtyřúhelníku, pár falešných výdechů a spousta stylu. C5 jasně mluví současným jazykem Citroënu, který nejspíš nesedí každému, ale určitě vyvolá emoce.

Interiér na rozdíl od Berlinga nebo Cactusu nevsadil na trčící obrazovku infotainmentu a celkově působí daleko konvenčněji. Naštěstí ale ne nudně. Kaplička přístrojů, madla dveří, středový tunel, palubní deska – to vše je pošito kůží a pomáhá vytvářet příjemný prémiový nádech. Bohužel výplň dveří a spodní část palubní desky jsou z laciného, tvrdého plastu, který vynikne o to víc, když na něj navazují ony pošité části. Jinak interiér působí robustně a zpracování je na dobré úrovni. Jediný problém vidím v tom, že působí trochu stísněně. Středový tunel se až příliš roztahuje mezi vámi a spolujezdcem a kolmá palubní deska zasahuje poměrně vysoko. Máte tak pocit, že vás auto doslova obestavělo. Ergonomicky je ale víceméně bez výhrad.

1

Skrze hlavní obrazovku k vám promlouvá tradiční operační systém, na který jsme u PSA zvyklí. Není zrovna nejlogičtější ani nejrychlejší, a ovládání skrze panel s dotykovými tlačítky je za jízdy vcelku oříšek. Tlačítka nejsou nijak rozlišena, ani nemají žádnou zpětnou vazbu. Po slepu je tedy nemožné je ovládat. Naštěstí je tu záchrana v podobě digitálního přístrojového štítu, který si funkcemi nic nezadá se tím od Volkswagenu. Vše funguje rychle, ovládání je intuitivní a celý systém je protkán hezkými animacemi. Tohle se opravdu povedlo.

Pokud se úplně neumíte krotit v konzumaci sladkostí, tak vás asi nepotěší sedačky – ty vypadají jak tabulka čokolády a podprahově vás budou neustále nutit myslet na nějakou dobrotu. Jinak jsou opravdu povedené. Téměř úplně jim chybí boční vedení, ale to vzhledem k ražení auta vůbec není na škodu. Byly vyvinuty speciálně pro C5 Aircross s cílem maximalizovat komfort. Kůže na nich je měkoučká, sedák poddajný, takže když si do nich sednete, tak vás něžně obejmou a pomazlí. Jsou to opravdu skvělá křesílka, kterým nechybí ani výhřev a masáž – k dokonalosti chybí už jen šálek kakaa a praskání krbu.

3

Dozadu se Citroën pokusil vmáčknout tři plnohodnotná sedadla a vyšlo to tak napůl. Pozitivní je, že se jim to skutečně povedlo. Cestující veprostřed tak nemusí sedět na bidýlku, všechna sedala jsou příjemně měkká (byť by jim neuškodil delší sedák), ale bohužel zde narážíme na rozměry auta. Oboje krajní sedala jsou na úkor toho prostředního posunuta hodně na kraj a po zavření dveří jste namáčknuti na sklo. Pokud jste rozložitější, budete se cítit dost namačkaně, a to i v případě, že vzadu budete jen dva. Prostřední sedadlo prostě bere dost místa. Byť je tedy na nohy i hlavu dost místa, zadní řada bude spíš pro děti. Kufr v základu pobere 580 litrů, po složení sedadel přes 1600. Ložná plocha bohužel není zcela rovná, jinak je kufr využitelný dobře.

Pod buclatou karoserií mnou testovaného kousku se nenachází diesel, jak by většina lidí čekala, ale Francouzský evergreen 1.6 PureTech o výkonu 181 koní a 250 newtonmetrů. Maximální kroutící moment je dostupný již od 1650 otáček za minutu, takže se nemusíte bát ospalého projevu v nižších otáčkách. Motor vlastně nepůsobí ospale v žádných otáčkách. Sprint na stovku mu zabere pouhých 9 sekund a rozjet se umí na víc, než 210 kilometrů v hodině. Dynamika je opravdu solidní: auto váží jen něco přes 1500 kilogramů, takže koně vám rozhodně chybět nebudou. Motor samotný je velice povedený. Je kultivovaný, příjemně pružný v celém spektru otáček a je výborně odhlučněn. Celý týden jsem si ani jednou neřekl, že by byl diesel lepší. Společnost mu dělá osmistupňový automat od Aisinu, který je laděn hodně do pohody. K žádné rychlejší akci ho nepřemluvíte, ani když budete stát na plynu jak na rýči. Na povely pádel pod volantem reaguje vláčně a ani s kick downem nijak nepospíchá. Bohužel jsem se za celý týden nedokázal přimět k tomu, aby mi to vadilo. Celé auto působí neuvěřitelně uvolněným dojmem a tento styl řazení k němu sedí. Spotřeba se ve městě pohybovala kolem 10 litrů, mimo něj nebyl problém jezdit za 7. Výsledný průměr byl tedy lehce nad osmi litry.

2

Reklamní slogany skloňovaly komfort ve všech pádech a směrem k podvozku jsem měl tedy obrovská očekávání. Mám rád komfortní auta, takže jsem byl opravdu zvědavý, co předvede C5. Očekávání bylo splněno asi tak z poloviny. Tlumiče jsou nastaveny opravdu měkce, dostaly hydraulické dorazy a silent bloky jsou nejspíš ze žužu, takže auto působí v prvních kilometrech až neskutečně plavně a já z něj začínám mít opravdu radost. Auto nepožírá výmoly, ale plave přes ně. Jízda je opravdu nejbližší pocitu plavby na lodi. Aircross se neustále pohupuje, kolíbá, naklání do všech stran a je to vlastně dost příjemné. Pokud vám tedy houpání nevadí. Auto se i při brždění výrazně potopí do tlumičů a při úplném zastavení se ještě lehce zhoupne. Bohužel podvozek nedokáže dekorum držet vždy. Občas se od něj ozve tupá rána a sem tam umí pěkně zamlátit. Především na sérii krátkých nerovností. Nedokázal jsem přesně určit, co to způsobuje. Je to zvláštní kontrast k takovému žvýkačkovému projevu. Nijak moc to ani neovlivní styl jízdy. Měkké tlumiče se nejspíš nestíhají dostatečně rychle přizpůsobit profilu vozovky a s občasným bouchnutím se budete muset naučit žít. Naštěstí je podvozek 95% času v režimu výletní lodi. Malinko zamrzí absence pohonu všech kol. Nedělám si naděje, vím, že většina zákazníků to nevyužije, ale vzhledem ke vskutku enormní světlé výšce 23 centimetrů by z C5tky mohl být doslova rodinný expediční speciál.

S ohledem na nastavení podvozku nečekejte žádné opičiny v zatáčkách. C5 vyžaduje, a doslova vás bude nutit, ke klidném stylu jízdy. Auto sice zatočí – a vzhledem k nastavení umí v zatáčce vyvinout až překvapivou rychlost – ale nejdřív zatočí podvozek a zbytku auta chvíli trvá, než zjistí, co se děje. Poté se výrazně nakloní a trochu nejistě vykrouží oblouk. Pokud budou v zatáčce nerovnosti, tak umí i poměrně dost znejistět. Moc tomu ani nepomáhá řízení, které je úplně mrtvé a přeposilované. Občas jsem měl problém určit, co se pod autem vůbec děje. Má to nějaké řešení? Ano, má. Přistupte na hru auta. Nebylo stvořeno k tomu, aby šlapalo na paty „sportovně“ střiženým crossoverům. Bylo stvořené pro rodinu a pohodové výlety. Zvolněte a užijte si trochu klidu, uvidíte, že se vám zalíbí.

4

Týden strávený ve společnosti Citroënu C5 Aircross mi nechal v hlavě několik otazníků. Je to opravdu hezké a pohodlné auto. Svým zaměřením na komfort je ve své třídě poměrně unikátní. Většina konkurentů si hraje na pseudo sportovní rodinná auta. Má dobrý motor a je výborně odhlučněno. Na druhé straně je zde trochu náladový podvozek a nedá se připlatit pohon všech kol. Prosadit se v kategorii plné aut, která dělají téměř všechno správně, nebude snadné. Citroën si jej cení v základu s tímto motorem na 765,000. Testovaný kousek s příplatky vyšel na téměř rovných 900,000.

Citroën C5 Aircross se v kombinaci s přeplňovanou šestnáctistovkou ukázal jako překvapivě dobrá volba. Motor má dostatek výkonu, je kultivovaný a vcelku úsporný. Jeho pohodový charakter osloví především klidné řidiče. Otázkou je, jestli je zaujme extravagantní interiér.

Plusy

Neokoukaný design
Komfortní podvozek
Sedadla
Motor

Mínusy

Úzká zadní sedadla
Lacinější detaily v interiéru

.

« »

MENU