kia-sportage-5

Test Kia Sportage 1,6 CRDi SCR MVEH 4×4 DCT: Sázka na jistotu

3. 9. 2021 • KIA, Novinky, Testy

motor: 90%

převodovka: 95%

podvozek: 95%

zpracování: 95%

praktičnost: 85%

. O současné Kii Sportage nemůžu říct, že by mi v garáži vadila. Za celou dobu testu jsem neměl ani jednou pocit z toho, že bych za vydělané peníze dostal nějaké nekvalitní zboží. Není divu, že jich jsou plné silnice.

Verdikt:

Kia Sportage je hodně úspěšný model značky. Při uvedení na trh se sice nejednalo o nějakou designovou bombu, ale minimálně s předchozí generací už to bylo úplně něco jiného. Moderní ostré tvary učarovaly nejednomu řidiči a na silnici se začaly množit ve velkém. Poslední generace už sice trochu ostře řezaných prvků postrádá, ale paradoxně jí to sluší ještě víc a na silnici jich potkávám stále dost. S předchozím modelem jsem měl celkem bohaté zkušenosti, protože jedna z nich byla dokonce v rodině. Disponovala benzínovou atmosférickou jedna šestkou a pravdou je, že slovo dynamika pro ní bylo skoro sprosté slovo, ačkoliv jinak jezdila pohodlně. Zajímal mě proto pokrok v případě zatím poslední generace, navíc v dieselové variantě s motorem 1,6 CRDi a sedmistupňovým automatem.

Do testu jsem převzal červenou Kiu Sportage v takzvané verzi BlackEdition. Tento paket zahrnuje hlavně černá kola a několik dalších doplňků. Kii to vážně sluší a vůbec to nevypadá, že na dveře salonů už klepe její nejnovější nástupce, který na fotkách vypadá jak z jiného světa a troufám si říct, že jestli jízdní vlastnosti nezklamou, bude to absolutní bomba. Zpět ale k mému testovaném kousku. Naúvod už jsem zmínil, že se jedná o diesel mild-hybrid 1,6 CRDi o výkonu rovných 100kW. Dieselová varianta mi k tomuto autu sedí mnohem víc, než slaboučký benzín. Už o předchozím modelu jsem věděl, že se jedná o pohodlné SUV, s kterým jsem v plném obsazení absolvoval cestu do Chorvatska. Chtěl jsem si to tedy střihnout ještě jednou v podobném duchu a proto jsem vyrazil hned první den testu znovu do Chorvatské Vodice.

kia-sportage-15

V interiéru jsem byl hned jako doma. Ne proto, že bych byl zvyklý z předchozího modelu. Interiér je samozřejmě úplně pozměněný, ale potěšila mě klasická koncepce s mnoha tlačítky. Pořád to dodnes beru jako nejrychlejší přístup k jednotlivým funkcím. Je to vždycky rozhodně rychlejší než se proplést několika levely menu v infotainmentu. Na jejich uspořádání se zvyká snadno a zejména velmi praktické je tlačítko s hvězdičkou, kterému můžu přiřadit co má ovládat a je tak přímou cestou k dané funkci.

kia-sportage-25

Tímto odstavcem začíná asi největší výsada Sportage. Ne, nehledejte v ní sportovnost ani když to má v názvu, hledejte v ní hlavně pohodlnost. A té má skutečně na rozdávání. Sedadla jsou měkká a pohodlná. Našel jsem si svojí oblíbenou polohu úplně na zemi, daleko a pololežmo. Kia s tím nemá problém a sedačka sjede opravdu nízko. Čeho si všímám také hned je velmi měkké čalounění loketní opěrky. Nebývá to standardem všude a to pak po chvíli nevím jak si mám loket položit. Použité plasty jsou příkladně spasované a nezaznamenal jsem jediný zvuk vrznutí. Jasně, nečekejte použité materiály jako u nejdražších prémiovek, ale že by se tady nějak šetřilo na materiálu mi nepřipadá. Řemeslná práce je to každopádně odvedená dobře. Místa kolem mě je všude dost a středový tunel je skutečně masivní. Od spolujezdce sedím v úctihodné vzdálenosti a šťouchání lokty tady nehrozí.

kia-sportage-27

Prostor na zadních sedadlech bych zhodnotil spíš jako průměrný. Kdo si sedne za drobnou dámu, nemůže si na nedostatek prostoru stěžovat. Za mě už to tak snadné nebude, ale kdybych ustoupil ze své ideální polohy, s dospělákem za mnou se nějak domluvíme. S rodinkou i se třemi dětmi mít Sportage problém nebude. Docela dost pak toho pojme i do kufru. Nečekejte obrovskou ložnou plochu jako u dlouhých kombi, ale naše dvě elektrické koloběžky a pár tašek na týdenní Chorvatsko zavazadlový prostor spolknul jako nic. To se ale jedná o nejmenší velikost kufru. Kia Sportage totiž nemá jen jednu. Záleží na motorizaci. Jinou velikost má benzínová verze jinou naftová a nebo mild-hybridní. V útrobách mého kousku byl právě onen mild-hybrid, takže i nejmenší kufr. Zmenšení kvůli tomu doznala i palivová nádrž o 4 litry na výsledných 58 litrů, což je pořád slušné a chybělo mi z Český Budějovic jen několik málo kilometrů, abych dojel do cíle. Nakonec jsem tankoval asi 15 kilometrů před Chorvatskou Vodicí jen pro jistotu, protože dojezd se už blížil nízkým hodnotám.

kia-sportage-3

S motorizacemi je to v případě Kii Sportage vcelku jednoduché. Model si pro nás připravil obsah 1,6 a tomu se dá měnit vlastně jen palivo a výkon. V mém autě byl právě ten s nejdelším názvem 1.6 CRDi SCR MHEV. Jedná se o dieselový mild-hybrid o výkonu rovných 100kW. Je sice o 20 tisíc dražší jako příplatek za mild-hybrid, ale chlubí se nižší spotřebou na papíře. Stává se mi to málokdy, ale v případě Kii Sportage jsem dokonce naměřil hodnotu ještě nižší než udává výrobce. S předpisovou rychlostí a pohodovou jízdou jsem po 900 kilometrech dorazil do Chorvatska se spotřebou pod 6 litrů. Na obrázku se to možná nezdá, ale když stojíte u Sportage blíž zjistíte, že je to slušná stodola. Působí masivně a bytelně a i proto mě tak nízká spotřeba zaskočila. Další co by jí spotřebu mohlo kazit je pohon 4×4, ale ani ten do spotřeby nijak nezasáhl. Čtyřkolky si přitom běžně řeknou v průměru o jeden litr navíc.

kia-sportage-7

I když 100kW nikoho nejspíš neohromí, Sportagi úplně stačí a ve skutečnosti jí určitá živost nechybí. Nesplní vám vaše sportovní touhy, ale případné předjíždění se nestává nebezpečným jako u těžce podmotorizovaného předchozího modelu s benzínovou jedna šestkou. Nová Kia táhne dobře odspodu, ale stejně si nejvíc bude rozumět s vyzrálými defenzivními řidiči, kteří hledají hlavně super nízkou spotřebu, velké pohodlí a rozumný dostatek prostoru. Podvozek si Kia Sportage zachovala i ve svém prozatím posledním modelu stále velmi pohodlný. Příjemně vede stopu, ani svižnější jízdou netrpí přílišnými náklony a řízení je dobře nepřeposilované a jasně čitelné. V prostoru posádky jsem nezaznamenal nepříjemné zvuky od podvozku a o jeho žehlení povrchu jsem téměř nevěděl. Sedmistupňový automat řadí rozumnou rychlostí. Netrvá to věčnost, ale sportovní převodovka to není. Sice poznáte kdy řadí, ale nečekejte žádné škubání. Je vidět, že prošla školou kultivovanosti a byl jsem s ní spokojený stejně jako s vychovanou nejnovější dvouspojkou, kterou najdete například v posledních koncernových vozech.

kia-sportage-4

Kia Sportage tradičně láká zájemce na sedmiletou záruku. To je už poměrně pádný argument o ní přemýšlet. Na takovou dobu totiž u většiny výrobců nemůžete mít záruku ani za příplatek. Pokud Sportage naložíte po strop výbavou, dostanete se samozřejmě na cenu jako například u mnou testovaného modelu lehce přes 740 tisíc. Máte ale za tyhle peníze skoro všechno so se vůbec do Sportage dá nacpat. Navíc ve čtyřkolce a s úsporným mild-hybridem. Ceny jinak začínají o více než 200 tisíc níž a to je pořád za takový kus auta zajímavá hodnota. Mě ceny nikterak přemrštěné nepřišly. Kia si sice pořád u některých lidí nese korejské stigma nespolehlivosti, ale vážení, tahle doba je už minimálně 20 let pryč. O současné Kii Sportage nemůžu říct, že by mi v garáži vadila. Za celou dobu testu jsem neměl ani jednou pocit z toho, že bych za vydělané peníze dostal nějaké nekvalitní zboží. Není divu, že jich jsou plné silnice.

Plusy

– Nízká spotřeba
– Pohodlný podvozek
– Jemná převodovka
– 7 let záruka
– Rozumné ceny

Mínusy

– Omezená volba motorizací

.

« »

https://myrosatis.com/wp-content/uploads/2021/03/21210305car-air-purifier.html https://www.autojournal.cz/how-to-use-baking-soda-to-deodorize-refrigerator/