Test Mercedes Benz GLC 200d: Nízká spotřeba, vysoký luxus
Test prémiové německé značky je vždycky tak trochu očekáváním, zda se potvrdí její špičková kvalita a technologicky náskok před ostatními. Poslední dobou to už mají i ony těžké, protože konkurence rozhodně nespí a Němcům šlape čím dál víc na paty. Je nové GLC dokonalost sama, nebo se také něco nepovedlo? To jsem se snažil zjistit v tomto testovacím týdnu.
Minimálně velkou oblíbenost modelu GLC už v úvodu dokazuje to, že je to nejen v Čechách ale i v řadě dalších zemí nejprodávanější auto značky Mercedes-Benz. Sama značka si dokonce netradičně svoje věrné zákazníky hýčká až do takové míry, že předchozím majitelům GLC rozesílala dotazníky s tím, jak by chtěli GLC nové generace vylepšit. Nejde ale jen o jakýsi marketingový průzkum. Značka pak na to opravdu reaguje a nové GLC tak například dostalo o 70 litrů větší kufr a užší prahy, na které si řidiči stěžovali, že jsou u staršího modelu moc široké a špiní si o ně při nastupování kalhoty. Varianta 200d je ucelením motorové řady na dně tabulky a představuje tak nejslabší motorizaci tohoto oblíbeného SUV.
V první řadě se musím přiznat, že jsem k Mercedesům nikdy nijak výrazně netíhl. Vím, že se jedná o kvalitní auta, ale tak, jak se někomu líbí víc bruneta a jinému zase blondýna, mě osobně to mezi německými premianty táhlo vždycky spíše k Audi nebo BMW. Ani novodobý zakulacený design Mercedesu mě nepřesvědčil o tom, že bych po něm začal pokukovat o něco víc.
Nové GLC není výjimkou a jeho zakulacenost a oblost je viditelná na každém kousku jeho karoserie i uvnitř v interiéru. Ve výsledku to sice vypadá honosně a luxusně, ale mě tam přece jen chybí ten nádech dravosti nebo lehká agresivita, kterou mám na autě rád. Jako celek ale nové GLC nevypadá vůbec špatně a asi nejvíc se mi líbí při pohledu přímo z boku, kdy mu jeho hodně protažená kapota propůjčuje zajímavý a líbivý tvar. Nakonec mě ale GLC dostalo úplně jinými vlastnostmi a loučení bylo velmi těžké.
Množství oblých tvarů najdete i v interiéru. Kulaté výdechy ventilace a zaoblené hrany navazují na vnější design. Dva obrovské displeje jak panelu přístrojů, tak infotainmentu tradičně oplývají skvělou grafikou. Tu má Mercedes zvládnutou na jedničku a považuji ji dodnes za jednu z nejlepších, jakou v autě vůbec můžete najít.
Samozřejmostí je i přehlednost, intuitivní ovládání a nezapomnělo se i na takové praktické detaily, jako je třeba vypnutí otravného upozornění na překročení rychlosti hned na první stránce. Na dotykové vlně se tady veze de facto celý interiér. Volant je doslova obsypaný dotykovými tlačítky také a svým způsobem dotykové jsou nově i ovladače nastavení sedaček na dveřích, s čímž jsem se ze začátku nemohl smířit a starší provedení, kde se jednotlivé části zatlačením posouvaly mi přišlo lepší. Vše je ale jen o zvyku a po pár dnech jsem už tolik nenadával.
Celý interiér, i díky světlému příplatkovému čalounění z umělé kůže, vypadá neobyčejně luxusně. Pohodlnost z něj je doslova cítit už po prvním otevření dveří a jen se potvrdí po prvním usednutí. Sedačky jsou příjemné, měkké a jemně objímají tělo. V takovém komfortu bych se nebál sedět celý den a marně vzpomínám, jak je to dlouho, co jsem seděl na tak pohodlných sedačkách.
Nejslabší motorizace v podobě čtyřválcového naftového dvoulitru o výkonu 163 koní ve mě vzbuzovala obavy, že bude na ne tak úplně malé GLC prostě slabá. Moje obavy se naštěstí nenaplnily a s GLCčkem hýbe docela obstojně, i když žádného dravce rozhodně nečekejte. K rozhýbání tohoto bestselleru ještě pomáhá elektrický startér-generátor napájený energií vytvořenou při brzdění, který při akceleraci dodává čtyřválci dalších 23 koní a 200 Nm točivého momentu. Není to sice moc, ale každý koník navíc se počítá.
GLC s touto motorizací bude každopádně ideální volbou spíše pro vyklidněné řidiče, kteří si chtějí v první řadě dopřát komfort a ne se někde na hraně gripu prohánět po okreskách. To vám ani GLC ve výsledku nedovolí a mírné náklony při ostré jízdě vám připomenou, že jste se rozvášnili až zbytečně moc. Auto zrychluje poměrně obstojně, ale na dálnici se toho při předjíždění nad povolenou rychlostí už mnoho neděje a vše se snaží spíš dohánět devítistupňový automat rychlým podřazováním.
Převodovka je sama o sobě velmi jemná a řazení téměř neznatelné. Při normální jízdě se snaží motor nechat spíše převalovat v nižších otáčkách a jet na spotřebu. Ta je pak vyloženě skvělá a není problém jezdit za 5,5 litru nafty, aniž byste se ploužili a všechny kolem zdržovali. Celá pohonná jednotka je naprostým příkladem kultivovanosti. Naftové čtyřválce většinou takovým přívlastkem neoplývají a samozřejmě se nemohou měřit se šestiválci. Tady je ale vyváženost perfektní. Motor skoro nevibruje a je skvěle odhlučněn od kabiny, kam jeho projev doléhá minimálně. Na palubě GLC je tak uklidňující ticho a přispívá to k celkovému komfortu, který jsem s ním celý týden zažíval.
K uklidňujícímu pocitu přispívá i plavný a sametově jemný podvozek. Jen málokterá okreska mi připadala opravdu rozbitá a kdybych nevěděl, že moje GLC nemá vzduchový podvozek, klidně bych se hádal, že ho má. Vzducháč je za příplatek možné pořídit také a s ním musí být GLC absolutní vznášedlo.
Je vidět, že úkol byl při výrobě GLC jasný. Zahrnout posádku komfortem a nechat ji odpočívat po náročném dni, jak nejvíc to jde. To se povedlo skvěle a houpavý projev společně s tichem mě rozmazloval celou dobu, co jsem se s GLC povozil. Osobně bych nejslabší motorizaci určitě nezavrhoval. Rozhodně nejde o žádný průšvih a na tohle SUV bohatě stačí. Navíc se vám odmění příkladně nízkou spotřebou a obrovským dojezdem.
Rozumně na mě působí i cena. V tomto kusu s příplatky za necelých 200 tisíc se dostáváme na necelých 1,4 milionu, což mi za takový luxus, špičkovou techniku a naprosto precizní zpracování nepřijde zas tak mnoho. Mít doma tohoto premianta, který vás bude rozmazlovat pohodlím na každém kilometru, bych se nebál mít ani v jeho nejslabší verzi 200d. V porovnání s méně prémiovými značkami, které se ve vyšších výbavách na jeho cenu také dostávají, pak není divu, že tradiční zákazníky z jiných autosalonu krade ve velkém.
« V Česku se prodávají levnější auta než na Slovensku. Co je důvodem? Nová Toyota RAV4 mění pravidla hry: Hospodárný pohon, moderní digitální prostředí a nejnovější technologie »
