piaggio-mp3-300-hpe-23

Test Piaggio MP3 300 HPE

7. 5. 2020 • Motocykly, Novinky

Ačkoliv jsme se pro letošní zahájení novinářské sezóny v redakci těšili na nějaký stroj s trochu větším počtem kubických centimetrů, nakonec jsme testovací týden ukončovali se smíšenými pocity – jako když malým dětem seberete hračku, která už úplně nepatří do jejich věkové kategorie.

Piaggio MP3 300 HPE je na první pohled svým tříkolovým uspořádáním poněkud zvláštní záležitost a i když skoro ze všech stran vypadá jako naprosto normální skútr, nejvíc pozornosti vzbuzuje samozřejmě zepředu. Sice je tato technologie používaná Piaggiem v jejich repertoáru už notnou řadu let, ale přece jen v našich zeměpisných šířkách se jedná pořád trochu o raritu. Ve slunné Itálii nebo Španělsku asi moc pozornost nevzbudíte, protože tam jsem jich viděl opravdu hodně. Až po mém testovacím týdnu jsem pochopil, co na tom všichni ti jižani mají.

7

Celkově na mě na první dojem působilo Piaggio spíše menším dojmem a bál jsem se, jak na něj složím svých 190 cm.  Nakonec jsem musel uznat, že ergonomie je zpracovaná téměř na jedničku. Vyhovovat bude jak opravdu velkým postavám, tak i těm s velikostí XS. Všechno padne skvěle do ruky, nikde se o nic nešťoucháte a skoro nikde nic nepřekáží, až na nožní brzdu. O tom ale později. Celkově působí roztomilým dojmem, ale zároveň je design moderní a mě se prostě líbí.

Jednu menší vyklápěcí odkládací schránku na doklady nebo na mobil najdete hned nad palubní deskou a s většími věcmi samozřejmě zamíříte do hangáru pod sedlo. Záměrně píšu do hangáru, protože prostor pod sedlem je opravdu nadprůměrně velký. Sedlo je superširoké a s perfektní bederní opěrkou, což mám u rád. Je sice na můj vkus trochu tvrdší, ale celý den ježdění s menšími přestávkami je bez problému. Až přijdete poprvé k MP3ce, projede vám hlavou myšlenka stejně jako mě…sakra co je tohle za blbost? Vždyť to stojí samo i bez stojánku, na tom přece neprojedu ani první kruháč!

2 6

Nezbývá, než to zkusit a zažehnout. Začínám samozřejmě tím, že si dám radši nohy na zem a pomalu přidám plyn. Systém automaticky odblokuje elektromotor držící dvojici předních kol v naklápění neschopné poloze a najednou je to ono. No jo, fakt normální skútr… Prvních pár zatáček Prahou a začíná se nahřívat pekárna. Pekárna, která peče rohlíky a já mám jeden na hubě. Ten největší a roztažený pěkně do stran.

Piaggio poslouchá jako hodinky a motor je obsahově do města naprosto ideální volbou. U stopětadvácy mi  často chybí v rozjezdech do kopce výkon a u velkoobjemových skútrů už je znát jejich začínající městská neohrabanost. Tohle 300 ccm řešení s necelými 25 koňmi je prostě super kompromis. Na to jak je jemný nemůžu dodnes zapomenout. Zejména v nižších otáčkách je absolutně tichoučký a nenaštvete sousedy, až pojedete brzo nad ránem do práce ještě spící ulicí. Jeho vyváženost je bombastická a sametovost příkladná. Palec nahoru.

4 5

V kombinaci s podvozkem mě MP3ka naprosto dostala. Pokračuji dál svoji jizdu až na okraj Prahy a musím říct, že takový pocit sucha a bezpečí, jako na téhle třístopé hračce jsem ještě nezažil. Kličkovaná mezi plechovkami je nekončící zábava. Pokud na to vyloženě nemyslíte, vůbec nepoznáte na normální silnici rozdíl, že máte vepředu dvě kola. MP3ka se chová jako absolutně normální skútr.  Pokud na to ale začnete myslet a uvědomíte si přítomnost dvojnásobné adheze na předku, je jen otázkou času, kdy začnete prasit jako já a utažené zatáčky začnete krouhat, jak zběsilí jen za přítomnosti občasného zablikání ASR, kdy už zadní kolo přestává stíhat. Co je úplně nejvíc nejpříjemnější na dvou na sobě nezávisle zavěšených předním kolech je skutečnost, že když přejíždíte šikmo příčnou nerovnost, nebo přejíždíte ze strany na stranu vyjeté koleje v asfaltu, vůbec o tom nevíte. Přední dvoukolové uspořádání si to v klidu požvýká a vás s tím nijak neobtěžuje. To prostě na jednostopé motorce zažít nejde a do města je to jako dělané.

Nemusíte se ale omezovat jen na město. Během týdne jsem se stihl projet i na dálnici, kde i s mojí váhou kolem 115 kg rychloměr po rovině ukázal hodnotu 120km/h. Nenechal jsem si ujít ani kličkovanou v serpentinách Křivoklátských lesů a  jet na odpolední výlet kolem Berounky bylo s tříkoláčkem super. Podvozek je naladěný krásně měkce, rozbitý asfalt vás vůbec nerozčílí, stopu drží perfektně a v Piaggiu si dali záležet. Na to jak vypadá přední uspořádání složitě, je velmi spolehlivé, což je ověřeno už poměrně značnými zkušenostmi majitelů a fabrika jej neustále zdokonaluje. Samostatnou kapitolou je aktivace a deaktivace uzamčení přední nápravy. Je to velmi praktické a zábavné, ale chce to trochu cviku a může to být i trochu zrádné.

3

Samotné uzamčení provedete aktivací páčkou doleva na pravém řídítku a pokud splňujete podmínku tu, že jedete už poměrně velmi malou rychlostí, kdy už byste u normálního skútru pomalu dávali nohy na zem, předek se zamkne a motorka stojí stabilně sama. Deaktivaci můžete provést buď opěovným posunutím páčky na opačnou stranu, nebo přidáním plynu, kdy to chce ale s rozjezdem moc neváhat a přidat trochu víc, abyste získali podélnou stabilitu. Přední kola se odemknout okamžitě a kdyby jste se rozdjížděli lážo plážo, je lepší si posychrovat nohy na zemi, abyste na semaforu nezahráli ostatním divadlo, že jedete zrovna z pivních slavností. Další věcí je, že uzamykání nefunguje jen když stojí skútr vůči kolům svisle, ale i v náklonu. Co se týká parkování, je to super záležitost, protože moc neřešíte šikmost povrchu, jen prostě postavíte MP3ku svisle a aktivujete uzamčení. Zabrzdíte ruční brzdu pákou pod řídítky a máte vyřešeno. To vám taky žádný jiný podobný skútr nenabídne. Řešení naprosto praktické a absolutně pohodlné. Horší je to, když objíždíte nějakou překážku kolem dokola, jedete už velmi pomalu a v tom provedete uzamčení. Předek se uzamkne i v náklonu s pořád ještě dopřednou rychlostí a na pěknej držkopád je zaděláno.

Celé je to jen otázkou cviku, jak správně systém používat, čímž nemyslím několik dní, ale opravdu jen pár minut a minimálně prvních pár dní na to trochu myslet budete muset. Když se se systémem sžijete, zjistíte, že přináší jen samé výhody, pohodlí, praktičnost a taky zábavu. Nezapomenu na to, když jsem dojel k nějaké stavební uzavírce, kde byl kyvadlový provoz řízen přenosnými semafory a silnice v tomhle místě byla do relativně prudké zatáčky a hodně z kopce. Aniž bych sundal nohy ze skútru, při dojezdu k semaforu jsem aktivoval systém uzamčení předních kol, zatáhl ruční brzdu, zůstal sedět na motorce a vytáhl cigára. Když jsem se otočil, lidi za mnou v autě nechápavě kroutili hlavou, protože zezadu samozřejmě přední dvoukoláček vidět není. Co se týká obecně pozornosti, zejména při průjezdech zatáčkou jí budete mít víc než dost. Dvě naklopená kola vedle sebe prostě lidi udivují.

1

Nakonec svých pocitů z jízdy jsem si nechal brzdy, které jsou nejlépe řečeno zvláštní. Na levé páčce v klasickém skútřím uspořádání najdete zadní brzdu, která je tak akorát na nějaké dobržďování a moc účinnosti od ní nečekejte, tak jako ostatně i u jiných skútrů. Na pravé ruce páčka ovládá přední brzdy, které jsou naprosto perfektní, dávkují se přesně a ve spojitosti s opět dvojnásobnou adhezí na předku zastaví  skútr skoro na fleku. Z toho jsem byl nadšený a zbytek testu si dobržďování na poslední chvílli vyloženě užíval. Nakonec jsem si nechal nožní brzdu na pravé noze, která mi trochu překážela, její dávkování nepatří k úplně nejcitlivějším a systém mi přišel jako všechno nebo nic. Brzdí najednou jak předek, tak i zadek a to poměrně silně. Při ježdění jsem ji proto téměř nepoužíval, ale chápu její význam například pro nemotorkáře zvyklé z aut, kdy v posledním boji o záchranu jsou zvyklí šlápnout na pedál, což jim v tomto směru může zachránit zkažené odpoledne, protože Piaggio zastaví prostě na místě.

Ať se vám MP3ka líbí nebo ne, ve mně zanechala dojmy pozitivní. Oplývá hravostí, je líbivá, pohodlná, se sametovým motorem, dobrými brzdami, super praktičností a bezpečností. Pokud by se nestyděli v Piaggiu trochu slevit, do jedné stopy by se mi v městské válce už nechtělo a moje volba by byla jasná. O víkendu bych se pokochal menším výletem za město a bavil kolemjdoucí svými šaškárnami v zatáčkách. Protože až se svezete i vy, zjistíte, kam vás mezi skútry posune a už nebudete chtít jinak.

.

« »