Motorkářská sezóna odstartovala. První týdny patří k vůbec nejnebezpečnějším
Po zimních měsících se silnice znovu plní motocykly a tisíce jezdců vyrážejí na své první letošní kilometry. Právě tato část roku ale bývá z pohledu bezpečnosti nejzáludnější. Mnoha motorkářům po zimní pauze chybí jistota a automatické reakce, povrch vozovek bývá stále chladný a nevyzpytatelný a do toho sílí provoz. Analýza Portálu nehod ukazuje, že s nástupem jara přibývá nehod motorkářů velmi výrazně. Zatímco v zimních měsících představují jen asi 0,25 procenta všech dopravních nehod, v létě jejich podíl překračuje 6,5 procenta. Prudké zhoršení přichází už na jaře, kdy se motocykly vracejí do běžného provozu. Ať už jde o horské zatáčky, dlouhé přehledné úseky nebo vytížené městské komunikace, nehody motorkářů mají své opakující se scénáře. A velmi často se objevují právě v úvodu sezóny, kdy se návrat na silnice potkává s vyšším rizikem chyb.
Začátek motorkářské sezóny patří pro milovníky jednostopých strojů k nejpříjemnějším obdobím roku. Po zimě se silnice znovu probouzejí, počasí láká ven a první teplé dny vybízejí k delším vyjížďkám. Současně však jde o týdny, které z hlediska nehodovosti patří k nejproblematičtějším. Zimní přestávka, proměnlivý stav silnic a intenzivnější doprava vytvářejí kombinaci, která může snadno vyústit v nebezpečnou situaci.
Od zimního útlumu k letnímu vrcholu
V zimě jsou motocykly na českých silnicích spíše vzácností. Jakmile se ale oteplí, situace se rychle mění a spolu s vyšším počtem strojů v provozu přibývá i havárií. Podle analýzy Portálu nehod, dostupné na www.portalnehod.cz, se v letech 2010 až 2025 stalo 54 293 nehod, jejichž účastníkem byl řidič motocyklu nebo mopedu. V přepočtu to znamená, že v České republice připadá na každý rok v průměru 3 393 nehod motorkářů.
Rozdíly mezi jednotlivými měsíci jsou přitom velmi výrazné. Za posledních patnáct let bylo v lednu evidováno jen 282 nehod a v únoru 500. S příchodem jara však čísla začínají prudce růst. Jen v březnu došlo mezi lety 2010 až 2025 k 2 279 nehodám a v dubnu už jejich počet vystoupal na 4 919. Jak vysvětluje Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která Portál nehod provozuje, motocykly jsou typicky sezónním dopravním prostředkem, a proto se jejich nehodovost velmi těsně odvíjí od průběhu celé sezóny. Jakmile se na jaře zlepší počasí a na silnicích přibude jezdců, počty nehod rychle rostou.
Jedním z podstatných rizik je zimní přestávka. Mnoho motorkářů několik měsíců nesedělo v sedle, přesto se při první vyjížďce snaží navázat na tempo, které měli na konci předchozí sezóny. Jenže reakce po delší pauze často nejsou tak pohotové a jezdec si znovu potřebuje osvojit chování motorky i rytmus provozu. Problémem bývá i samotný povrch vozovky. Asfalt může zůstávat studený, a tím i méně přilnavý. Na řadě míst navíc zůstává jemný štěrk nebo písek po zimním posypu, což je pro motorkáře nebezpečné zejména v zatáčkách. Někdy stačí prudší brzdění nebo větší náklon a motorka se dostane do smyku.
Významnou roli sehrává také psychika. První teplé dny po zimě v mnoha jezdcích probouzejí chuť užít si jízdu naplno. Právě tato tendence ale může vést k podcenění rizika. Když se spojí horší podmínky na vozovce s větší chutí jezdit svižněji, vzniká na začátku sezóny velmi nebezpečná kombinace, která se opakovaně stává spouštěčem nehod.
Největší riziko přichází o víkendech
Nejvyšší nehodovost motorkářů nastává v letních měsících, kdy je na silnicích nejvíce jednostopých vozidel. Ve sledovaném období bylo nejvíce nehod zaznamenáno v srpnu, konkrétně 8 878. Velmi podobná čísla vykázaly také červenec s 8 431 nehodami a červen s 8 383 nehodami. Právě v těchto měsících dosahuje podíl motorkářských havárií na celkové dopravní nehodovosti nejvyšších hodnot. V červenci tvoří 6,71 procenta všech nehod, v srpnu 6,61 procenta a v červnu 6,36 procenta. Oproti tomu zimní měsíce působí téměř zanedbatelně. V lednu představují nehody motorkářů jen 0,25 procenta všech dopravních nehod a v únoru 0,50 procenta. Jakmile se ale sezóna naplno rozběhne, jejich podíl se zvýší více než desetinásobně. Na tento kontrast upozorňuje Marek Sibal, datový analytik společnosti DataFriends a Portálu nehod.
Motorkáři vyrážejí na silnice velmi často ve volném čase, a proto se zvýšené riziko koncentruje hlavně do víkendů. Právě tehdy vyjíždějí tisíce jezdců na výlety a spolu s nimi roste i pravděpodobnost kolizí. Při pohledu na podíl motorkářských nehod na celkové nehodovosti patří mezi nejrizikovější dny právě sobota a neděle. V neděli tvoří havárie motorkářů 5,23 procenta všech dopravních nehod, v sobotu 5,06 procenta. Ve všedních dnech se tento podíl obvykle drží mezi třemi a třemi a půl procenty.
Jaké příčiny se opakují nejčastěji
Analýza Portálu nehod ukazuje, že nehody motorkářů se ve většině případů soustřeďují do několika opakujících se scénářů. Nejčastěji za nimi stojí nesprávný způsob jízdy, nedání přednosti a nepřiměřená rychlost. Tato trojice příčin dohromady vysvětluje naprostou většinu havárií motorkářů.
Na prvním místě stojí nesprávný způsob jízdy, který se podílí na 35,99 procenta nehod. Do této kategorie patří situace, kdy se jezdec plně nevěnuje řízení, nedodrží bezpečný odstup nebo nezvládne motorku v kritickém okamžiku. Významným faktorem bývá přecenění vlastních schopností. Po zimě může jezdec podhodnotit náročnost zatáčky nebo prudkého brzdění a dostat se do situace, kterou už nestačí zvládnout. Zkušenější motorkáři proto často připomínají, že první jarní jízdy by měly být spíše postupným návratem než ostrým startem do nové sezóny. Tělo i reflexy potřebují čas, aby si na jízdu znovu zvykly. Rozumným přístupem je začít kratšími a klidnějšími vyjížďkami a tempo přidávat až postupně. Jezdec tak získá jistotu a znovu si osvojí správné reakce při brzdění i průjezdu zatáčkami.
Druhou nejčastější příčinou je nedání přednosti, které tvoří 28,72 procenta nehod. Zároveň jde o nejčastější příčinu těch nehod, které motorkáři sami nezaviní a stávají se v nich oběťmi. Typicky jde o situace, kdy řidič automobilu nedá přednost na křižovatce nebo při odbočování vlevo. Řidiči osobních aut motorku při odbočení nebo výjezdu z vedlejší silnice jednoduše přehlédnou. Motocykly jsou menší a rychlejší než auta a lidské oko je někdy vyhodnotí později, než je potřeba. Jak připomíná Marek Sibal ze společnosti DataFriends a Portálu nehod, řidiči aut by měli na jaře počítat s tím, že se motocykly na silnice vracejí. Při odbočování nebo vyjíždění z vedlejší komunikace je proto nutné situaci opravdu pečlivě zkontrolovat. Někdy stačí jediný okamžik nepozornosti a motorkář, který se blíží, už může být nebezpečně blízko. V takových chvílích rozhodují doslova vteřiny.
Třetí nejčastější příčinou nehod motorkářů je nepřiměřená rychlost, která stojí za 26,82 procenta havárií. Ve většině případů jde o situace, kdy jezdec nepřizpůsobí tempo stavu vozovky, dopravní situaci nebo svým schopnostem. Motocykly mají velmi dobrou dynamiku a snadno svádějí ke svižnější jízdě. Pokud ale jezdec rychlost přecení, může mít v zatáčce nebo při náhlé překážce minimum prostoru k reakci. Na to upozorňuje i Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která Portál nehod provozuje.
Motorkáři často vyhledávají trasy, které přinášejí radost z jízdy. Silnice s plynulými zatáčkami, změnami převýšení a hezkými výhledy patří mezi oblíbené cíle. Právě na takových úsecích se však nehody objevují velmi často. Typicky jde o silnice mimo obec v kopcovité krajině, kde se střídají rychlé a pomalejší zatáčky. Stačí drobná chyba v odhadu rychlosti nebo špatně zvolená stopa a jezdec se může dostat do situace, kterou už nedokáže vyřešit.
Serpentiny pod Červenohorským sedlem
Silnice I/44 mezi Kouty nad Desnou a Červenohorským sedlem patří mezi nejatraktivnější motorkářské trasy v Jeseníkách. Prudké stoupání, lesnaté okolí a série utažených zatáček lákají k dynamické jízdě. Právě v úseku pod vrcholem sedla se ale zároveň soustředí dopravní nehody, které mívají vážné následky.
Podle dat Portálu nehod se zde za poslední dva roky stalo devět dopravních nehod, při nichž jeden člověk zemřel a dalších šest utrpělo lehké zranění. Společným znakem většiny těchto případů bylo nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky. Jak uvedl Marek Sibal, horská silnice v tomto místě umí být velmi zrádná. Jednotlivé zatáčky na sebe navazují v rychlém sledu, mění se jejich poloměr i sklon a řidič jen obtížně odhaduje, co přijde za další zatáčkou. Pokud do ní vjede příliš rychle, už nemá dost prostoru na opravu chyby. Motorka se snadno dostane do smyku nebo vyjede mimo svůj jízdní pruh.
Své dělá i okolní prostředí. Lesní úsek znamená více stínu, větší vlhkost a místy i horší přilnavost povrchu. Když se k tomu přidá výrazné převýšení a silný turistický provoz, zejména o víkendech, vzniká místo, kde se chyby neodpouštějí. Právě podobné horské úseky ukazují, jak tenká bývá hranice mezi atraktivní jízdou a nebezpečnou situací. Jediná špatně zvolená rychlost může během okamžiku proměnit oblíbenou trasu v místo vážné nehody.
Rovný úsek u Bohdalic
Na silnici II/429 mezi Bohdalicemi Pavlovicemi a Kozlany na Vyškovsku působí všechno na první pohled nenápadně. Krajina je jen mírně zvlněná, po obou stranách leží pole a samotná silnice se stáčí jen zlehka. Právě tato zdánlivá přehlednost ale může být klamavá.
Podle dat Portálu nehod se v tomto úseku stalo pět dopravních nehod, při nichž byli dva lidé těžce zraněni a další čtyři utrpěli lehká zranění. Společným jmenovatelem i zde bylo nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky. Jak upozorňuje Jan Chalas ze společnosti DataFriends, silnice v tomto místě svádí k rychlejší jízdě. Delší přímější úseky a otevřený prostor dávají řidiči pocit kontroly, jenže právě v mírných zatáčkách nebo v místech napojení vedlejších komunikací se může objevit problém. Řidič snadno situaci podcení, zareaguje pozdě a na korekci už nezbývá čas.
Důležitý je i charakter okolí. V otevřené krajině chybějí přirozené optické podněty, které by řidiče intuitivně vedly ke zpomalení. Silnice pak působí bezpečněji, než ve skutečnosti je. Podobná místa připomínají, že riziko nevzniká jen v ostrých horských serpentinách, ale také na zdánlivě klidných a přehledných úsecích. Stačí vyšší rychlost a nenápadná chyba a během chvíle může dojít k vážné kolizi.
Argentinská ulice v Praze
Nebezpečným prostředím pro motorkáře je i hustý městský provoz. Typickým příkladem je nehodové místo v pražské Argentinské ulici v Holešovicích, konkrétně v úseku u ulice U Topíren nedaleko Bubenského nábřeží. Jde o frekventovaný tah s několika jízdními pruhy a silným provozem během celého dne.
Podle dat Portálu nehod se zde za poslední dva roky stalo pět dopravních nehod motorkářů. Všechny sice proběhly bez obětí na životech, v pěti případech ale došlo k lehkému zranění. Nejčastější příčinou bylo přejíždění z jednoho jízdního pruhu do druhého. Jak upozorňuje Marek Sibal ze společnosti DataFriends a Portálu nehod, silnice v tomto místě působí široce a přehledně, zároveň se zde ale kříží různé dopravní směry. Řidiči najíždějí z vedlejších ulic, odbočují nebo se snaží zařadit do správného pruhu před křižovatkou. Právě v těchto situacích dochází ke kolizím, kdy některý z řidičů špatně odhadne situaci nebo přehlédne vozidlo jedoucí vedle něj.
Pro motorkáře je takové prostředí mimořádně rizikové. V hustém městském provozu jsou méně nápadní a při změnách jízdního pruhu je řidiči aut snadno přehlédnou. Stačí krátká nepozornost a dojde ke střetu, který může mít i při nižších rychlostech nepříjemné následky. Tento úsek jasně ukazuje, že nebezpečné nejsou jen horské průsmyky nebo venkovské silnice. Riziko může být stejně vysoké i na rušných městských komunikacích, kde rozhoduje rychlé a správné vyhodnocení situace.
Motorkář je při nehodě mnohem zranitelnější
Nehody motorkářů jsou v oblasti dopravní bezpečnosti pečlivě sledovaným tématem nejen kvůli svému počtu, ale hlavně kvůli následkům. Motocyklisté sice tvoří menší část účastníků silničního provozu, jejich nehody však mnohem častěji končí zraněním nebo smrtí.
Z dlouhodobých dat Portálu nehod vyplývá, že více než 60 procent nehod motorkářů je spojeno s lehkým zraněním. Konkrétně jde o 32 929 případů, tedy 60,69 procenta všech nehod motocyklistů. Dalších 13,59 procenta nehod končí těžkým zraněním a 2,36 procenta havárií má smrtelné následky. Bez zranění se naopak obejde jen 23,37 procenta motorkářských karambolů. Jak uvádí Marek Sibal, datový analytik společnosti DataFriends a Portálu nehod, motorkář je při nehodě výrazně zranitelnější než řidič automobilu. Nemá kolem sebe karoserii ani další ochranné prvky, a proto i relativně běžná kolize může skončit velmi vážně.
Rozdíl je patrný i při srovnání s celkovou nehodovostí. Motocykly se například podílejí na 21,06 procenta všech dopravních nehod s těžkým zraněním a na 14,22 procenta nehod s úmrtím, přestože jejich podíl na celkovém počtu dopravních nehod je výrazně nižší. Právě tato zranitelnost je podle odborníků jedním z hlavních důvodů, proč jsou nehody motorkářů z pohledu bezpečnosti silničního provozu považovány za mimořádně rizikové.
O to důležitější je vstoupit do nové sezóny s respektem. A to jak ze strany samotných motorkářů, tak ze strany řidičů aut. Vyšší míra pozornosti, rozumné tempo a vzájemný respekt mohou výrazně pomoci. Díky tomu se může jaro stát skutečným začátkem krásné motorkářské sezóny, nikoli obdobím zbytečných tragédií.
Jak připomíná Lukáš Hutta, výkonný manažer Asociace Záchranný kruh, motorkáři umírají oproti cestujícím v automobilech až čtyřiadvacetkrát častěji. Řidiči motocyklů nemají k dispozici airbagy ani bezpečnostní pásy. Ve vyšší rychlosti se navíc zužuje periferní vidění. Jednostopé vozidlo má také delší brzdnou dráhu a samotná jízda zvyšuje hladinu adrenalinu, což může svádět k dalšímu přidávání plynu. To vše jsou faktory, které se podílejí na vysoké úmrtnosti motorkářů. Každá nehoda na motocyklu tak znamená výrazně vyšší riziko vážného zranění nebo smrti. Samotná přilba dokáže snížit riziko těžkého poranění hlavy až o sedmdesát procent, pomoci ale může i kvalitní ochranné oblečení. Důležité je také být dobře vidět, jezdit co nejpředvídatelněji, nepřeceňovat vlastní zkušenosti a řídit se skutečnou rychlostí, nikoli jen pocitem z tempa.
.« Češi kupují ojetiny naslepo. Některé měly stočeno přes 420 tisíc kilometrů SUV za 469 000 Kč s dojezdem 1 400 km a s továrním LPG. Češi na něj budou stát frontu »
