Debakl: Emise nových aut opět vzrostly. Neúspěch stál miliardy
Ať už se Evropská unie snaží jakkoliv pod hrozbou pokut tlačit výrobce aut ke snižování emisí a realitu ohýbat pomocí norem, stejně se to nedaří. Emise nových aut na evropských silnicích totiž loni opět vzrostly. Nešlo o dramatický nárůst, ale ukazuje to, že se pohybujeme v bludném kruhu.
Automobilový průmysl se už léta točí kolem snižování spotřeby. Začalo to systémy stop-start, pokračovalo downsizingem a následně masivní elektrifikací – od mild-hybridů přes hybridy a plug-in hybridy až po čisté elektromobily. Mnohé z těchto technologií si ale nevyžádal trh, tedy zákazníci, nýbrž úředníci, kteří se domnívají, že kvůli ochraně ovzduší mohou obejít fyzikální zákony. Aby to aspoň trochu fungovalo, vznikly normy pro měření emisí, které mají k realitě na silnicích velmi daleko. Podle normy WLTP jsou například elektromobily považovány za bezemisní a plug-in hybridy za auta, která údajně „žerou“ jeden litr benzinu na 100 km. Samozřejmě to není pravda – a přesto to nestačí.
Zatímco od roku 2020 do roku 2023 začal průměr emisí evropských aut alespoň mírně klesat, loni opět vzrostl. Informuje o tom samotná Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle jejích předběžných údajů se v roce 2024 emise CO₂ zvýšily na 106,8 gramu z 106,4 gramu v roce 2023. Nejde sice o dramatickou změnu, ale i tak ukazuje, že jsme se navzdory miliardovým dotacím na podporu elektromobility v některých zemích, navzdory hrozbám miliardových pokut pro výrobce i navzdory pseudonormám, které se snaží vykreslit spotřebu aut v lepším světle, vlastně nikam neposunuli. Spotřeba aut a produkce emisí jednoduše neklesají.
EEA za tímto vývojem vidí loňský pokles prodejů elektromobilů a plug-in hybridů. Zatímco v roce 2023 tvořily bateriové elektromobily 15,5 % trhu, loni to bylo o procentní bod méně. Podíl plug-in hybridů klesl z 8,1 % na 7,2 %. Významnou roli sehrál vývoj v Německu, kde byly koncem roku 2023 ze dne na den zrušeny dotace na nákup elektromobilů. My si ale myslíme, že za stagnací emisí stojí spíš ničivá móda SUV. Jejich podíl na evropském trhu totiž loni vzrostl až na 54 %. SUV jsou méně aerodynamická a hlavně těžší. Nadměrná hmotnost trápí i plug-in hybridy, které si vozí těžké baterie. Výsledek? Za posledních deset let vzrostla průměrná hmotnost aut o dalších 100 kilogramů.
Stejně tomu bylo i loni. Podle EEA mělo průměrné evropské auto v roce 2024 hmotnost 1 559 kg, zatímco v roce 2023 to bylo 1 543 kg. A větší hmotnost si žádá více energie. Možná by tedy bylo možné snižovat emise i bez drahých, těžkých a složitých technologií, které část energie spotřebují na vlastní přemísťování. Lepší aerodynamika a nižší hmotnost jsou přitom osvědčené recepty, jak navrhovat úsporná auta – a to platí i pro elektromobily. Jenže v Evropské unii jsou lehká auta dokonce trestána. Jejich emise musí být nižší než průměrných 95 gramů CO₂ na kilometr. Naopak k těžkým autům jsou normy benevolentnější. Proč by tedy automobilky měly konstruovat lehčí auta?
.« Senioři budou jezdit déle: Věková hranice pro zdravotní prohlídky vzroste Největší průšvihy mezi ojetinami: Těmhle autům se radši vyhněte obloukem »
