Test ojetiny Chevrolet Camaro Z28 LS1 (F-Body): Auto snů, investice a překvapení za pár korun
Na přelomu tisíciletí se americký automobilový průmysl nacházel na rozcestí. Do popředí se pomalu tlačily evropské jízdní manýry, tlak na bezpečnost a emisní limity, ale zároveň tu stále přežívaly modely, které se držely starých dobrých zásad: velký objem, pořádný výkon a vzhled, který si nehraje na jemnost. Právě takovým autem bylo Chevrolet Camaro čtvrté generace (F-Body). Vrcholné modely jako Z28 s legendárním motorem LS1 V8 představují dnes sběratelský klenot a zároveň dostupný vstup do světa amerických muscle cars. Verze z roku 2001 patří k nejvyzrálejším v celé generaci – a právě na ni se teď podíváme pod drobnohledem.
Design: Svalnatý výraz i na začátku tisíciletí
Camaro čtvrté generace se vyrábělo od roku 1993 a v roce 1998 prošlo výrazným faceliftem. Modelový rok 2001 pak přinesl drobné, ale důležité úpravy, které dovedly platformu F-body téměř k dokonalosti. Design byl stále ostře řezaný, s dlouhou přídí a výrazně skloněným čelním sklem, typickým pro americké pony cars. Facelift přinesl novou, agresivnější příď. Čočky světlometů dostaly čiré kryty a hladší, modernější tvary. Přední nárazník byl přepracován pro lepší aerodynamiku, zároveň působil vizuálně širším dojmem. Camaro vypadalo nižší, rozkročenější a dospělejší. I když se jednalo o auto navržené v 90. letech, facelift mu prodloužil život a zaručil, že se ani na přelomu milénia neztratil mezi modernějšími soupeři.
Verze Z28 se od běžného Camara lišila zejména technikou. Pod kapotou se skrýval důvod, proč tahle verze dodnes způsobuje zrychlený tep u každého fanouška osmiválců – motor LS1, tedy hliníkový 5,7litrový V8, původně vyvinutý pro Chevrolet Corvette C5.
Vzadu zůstala typická linie s oblými světly a decentními spoilery. Celý vůz si zachoval ikonický siluetový klín s dlouhou kapotou a krátkou zádí – přesně tak, jak to muscle car má mít.
Srdce vozu: LS1 – motor z Corvette
Tím, co dělá z Camara Z28 skutečný kus automobilové historie, je motor. Pod kapotou burácí 5.7litrový osmiválec LS1, tedy stejný základ, jaký používala i tehdejší Corvette C5. Blok z hliníku, vstřikování paliva, dvě vačky v bloku a pohon rozvodů řetězem – žádná turba, žádné hybridy, jen čistá atmosférická síla.
Ve verzi Z28 produkoval 310 koní (později až 325 koní) a 475 Nm točivého momentu. To bohatě stačilo na to, aby se Camaro dostalo z nuly na stovku za přibližně 5,2 sekundy – s manuální převodovkou. Automat byl o něco pomalejší, ale pro každodenní jízdu pohodlnější. Zrychlení doprovází nezaměnitelný baryton amerického V8 – hluboký, surový, chraplavý.
Osmiválec byl napojen buď na čtyřstupňový automat 4L60-E, nebo na velmi ceněnou šestistupňovou manuální převodovku T56, což z Camara dělalo nejen silniční střelu, ale i schopné náčiní pro drag racing nebo jízdu na okruhu.
Camaro Z28 bylo sportovní, ale stále poměrně civilní. Nad ním stála verze SS, která nabízela ještě ostřejší podvozek, větší kola, agresivnější sání a výkon kolem 335 koní. Ale Z28 zůstává perfektním kompromisem mezi výkonem a cenou. Navíc má čistší design bez zbytečných spoilerů – ideální volba pro puristy.
Interiér: Funkční, ale typicky americký
Vnitřek Camara rozhodně nebyl luxusní, ale o to ani nešlo. Palubní deska byla jednoduchá, funkční a orientovaná na řidiče. Plasty tvrdé, sedačky měkké, ale pohodlné – přesně tak, jak to americký zákazník chtěl. A přestože infotainment tehdy ještě nebyl v módě, Z28 nabízelo základní komfort v podobě elektrických oken, klimatizace a slušného audiosystému.
Sedadla jsou pohodlná, i když v zatáčkách moc nepodrží, a prostor vpředu je dostatečný. Zadní sedačky jsou spíš nouzové, ale to u tohoto typu auta málokdo řeší.
Výbava v roce 2001 zahrnovala elektrická okna, klimatizaci, rádio s CD přehrávačem, ABS a airbagy. Z dnešního pohledu skromné, ale pro tehdejší muscle car to byl nadstandard.
Podvozek a jízdní vlastnosti: Nečekaná dávka zábavy
Víte, co se říká. S hrdiny z dětství je auty z plakátů je lepší se nepotkat, většinou vás zklamou. To se mi potvrdilo už několikrát. Třeba jízdou s Mustangem páté generace, tedy posledním “před evropským” divokým koněm. No, nebudu vám lhát, bylo to špatné auto, které zachraňoval jen motor. Podobně na tom bylo i pětkové Camaro známé ze série Transformers, Bumblebee také nebyl pořádný frajer, jak by člověk čekal.
Stejně jsem tedy přistupoval k jízdě s tímto Camarem čtvrté generace. Jednoduše jsem očekával skvělý motor a zbytek auta jako krám. F-body platforma využívá vpředu nezávislé zavěšení (McPherson), zatímco vzadu je tuhá náprava – klasika amerických muscle cars. V roce 2001 však Camaro už mělo výrazně vylepšené tlumiče, stabilizátory i brzdový systém. Testované Z28 mělo mezi zadními koly navíc i mechanický samosvorný diferenciál. Nezní to úplně špatně, ale také je to verze se čtyřstupňovým automatem. Stále moc neočekávám.
Jenže už první nastartování a kilometry po Praze dávají tušit, že zklamání se zřejmě konat nebude. Auto má syrový a hutný zvuk, ale nádherně mechanický bez zbytečných kudrlinek, které známe z moderních aut. Tedy střílení, práskání… Motor dodává krásnou zvukovou kulisu, ale zároveň neruší a nezní přehnaně. Vůz se veze na vlně kroutícího momentu a po zamáčknutí plynu do podlahy s razancí vystřelí vpřed. Převodovka relativně rychle podkopne kvalty a vůz vás silně zatlačí do sedáků a motor letí do otáček. Hmmm, tohle je dobré. I ta převodovka. Při běžné jízdě o její práci vůbec nevíte, řadí velmi hladce a také docela rychle.
Podvozek je ve městě tužší, ale není příliš tvrdý a auto neposkakuje, docela dobře si dovedu představit s tímto autem jezdit na denní bázi. A to pražské silnice nejsou žádná výhra. I řízení mě překvapilo. Čekal jsem klasicky dlouhé americké převody bez zpětné vazby. Opak je pravdou. Řízení je strmé a Camaro na něj ihned reaguje. Wow.
Je na čase vyrazit za město na pořádné okresky plné zatáček. A tady se opravdu láme chleba a Camaro se mi dostává pod kůži. Krásně drží stopu, čumák se ochotně stáčí do oblouku. Převodovka řadí inteligentně a nechává adekvátní kvalty, takže jde auto vodit plynem dle potřeby. Jasně, manuál by byl o řád lepší, ale nečekal jsem, že takhle starý automat bude fungovat alespoň z části tak dobře. Na výjezdu stačí přidat, motor se nadechne, samosvor kousne a Camaro pohodí zadečkem do strany a opustí zatáčku driftem za zvuku vysokobjemového osmiválce. Jo, začínám mít rohlík na ksichtu…
Zastavuji na cigáro. Je slunečný den, kochám se autem (mě se ty devadesátkové tvary prostě líbí) a napadá mě sundat střešní panely. Přeci jen je to targa, tak proč toho nevyužít. Neměl jsem to dělat, má začínající láska se po tomto kroku transformovala do nespoutané vášně. Jízdy s nebem nad hlavou je ještě intenzivnější, zvuk jadrnější a splynutí s autem dokonalejší. Navíc se nekroutí jako klasické cabrio a příliš do toho nefouká. Panely se navíc vejdou do kufru a nemusíte je nechávat doma a obávat se, že dostanete cestou nebeskou sprchu.
Takže tak. Je to jedno velké překvapení a konečně v pozitivním slova smyslu. Motor skvělý, převodovka v pohodě a podvozek až nečekaně skvělý, stejně jako řízení. Jasně, není to nejhezčí Camaro v rodokmenu (holt, ne každý je na devadesátkový design), ale rozhodně je jich na silnici nejméně. Jako auto však funguje výborně a s automatem je to ideální stroj na víkendové vyjížďky. A nemusí to být jen “coffee racer,” protože se s ním i parádně svezete na zatočených silnicích. A teď to nejlepší. Auto mělo najeto něco málo přes 80.000 kilometru a v bylo v dokonalém stavu zevnitř i zvenku. Prodejce Mototechna Classic, jež je divizí tradiční Mototechny specializující se na veterány a youngtimery si v době testování toto Camaro cenil na 320 000 korun. Nenapadá mě nic lepšího, co si za takový obnos koupit. Cenově je to opravdu velmi dostupný pony car a dá se předpokládat, že cena už jen poroste.
Kult z fabriky v Kanadě
Z28 z roku 2001 se vyrábělo v kanadském Sainte-Thérèse, odkud v té době vyjížděla poslední Camara čtvrté generace. Výroba byla ukončena v roce 2002 a Camaro se dočkalo návratu až v roce 2010 s úplně novou generací.
Dnes je Camaro Z28 velmi ceněným youngtimerem. Nejen díky svému designu a výjimečnému motoru, ale i kvůli tomu, že představuje jednu z posledních kapitol éry klasických amerických pony cars s atmosférickým osmiválcem, zadním náhonem a minimem elektronických berliček.
Díky motoru LS1 má obrovský tuningový potenciál – bez problémů zvládá výkony přes 400 koní jen s drobnými úpravami. S cenami stále relativně nízko a spolehlivostí LS motoru jde o výbornou investici – a hlavně o auto, které rozdává emoce při každém nastartování.
Americký sen na čtyřech kolech
Chevrolet Camaro Z28 modelového roku 2001 je důkazem, že i v době před nástupem moderní elektroniky šlo postavit výkonný, spolehlivý a zábavný vůz. S motorem LS1 pod kapotou, klasickým vzhledem a charismatem muscle carů nabízí vše, co si fanoušek americké školy přeje. A ještě něco navíc – duši.
« Ford elektrifikuje všechny své dodávky. Za volantem jsme zjistili, že jezdí skvěle a nepřišly o svou užitnou hodnotu. Právě naopak Test BMW 120: Ideální daily hatchback, který umí i pobavit »
