Test ojetiny s minulostí snů: VW Passat B5, co za život najel jen 34 tisíc kilometrů
Vlastně by se dalo s nadsázkou říct, že je to nález ze stodoly. Jenže toto auto bylo v bazarové inzerci a za celý svůj život najelo ověřených 34 tisíc kilometrů. Passat B5 s motorem 1,9 TDI. Neuvěřitelné. Na českém trhu s ojetinami existuje nepsané pravidlo – když někdo hledá solidní, prostorný a komfortní vůz střední třídy, zpravidla skončí u jednoho z trojice: Škoda Octavia, Ford Mondeo nebo Volkswagen Passat. A právě Passat si během let vydobyl téměř kultovní status. Oblíbili si ho podnikatelé, flotiloví zákazníci, taxikáři, rodiny s dětmi i státní instituce. Jeho popularita zůstává vysoká nejen u nových, ale i u ojetých kusů, a proto jich v autobazarech najdete opravdu spoustu.
To ovšem zároveň znamená, že narazit na vyběhaný kus s pochybnou minulostí není žádný problém. Při výběru proto dbejte na doložitelnou servisní historii, reálný stav kilometrů a celkový technický stav – jinak se vám může i relativně levný nákup velmi prodražit. To ovšem není náš případ, protože se stala věc, které jsem zpočátku jen stěží věřil. V bazaru AAA Auto se objevil Passat generace B5 s motorem 1,9 TDI a nájezdem pouhých 34 tisíc kilometrů. Ověřených všemi dostupnými metodami a zejména v absolutně zánovním stavu. Koukněte na fotky, vypadá, jako by ho někdo vytáhl z muzea. Během testovacího týdne se mi stala i jedna vtipná věc. Parkoval jsem vedle jiného Passata B5.5 a jeho majitel byl uvnitř a nevěřícně koukal. Přišel mi zaklepat na okýnko s dotazem: “to jste snad našel ve stodole, ne?” No, ne! I takový kousek se dá najít v bazaru.
Generace B5: Přelomový Passat
Pátá generace Passatu (označovaná jako B5) debutovala v roce 1996 jako sedan s interním kódem 3B2. O rok později ji doplnila kombi varianta s označením 3B5. V roce 1999 se do nabídky přidal i pohon všech kol pod tradičním názvem 4Motion. V roce 2000 prošel Passat modernizací – facelift přinesl drobné úpravy vzhledu a nové interní kódy 3B3 (sedan) a 3B6 (kombi). Vrcholem nabídky se v roce 2001 stala verze s osmiválcovým motorem W8 a výkonem 202 kW. Zásadní změna přišla v roce 2002, kdy byla upravena problematická přední náprava, která předtím patřila mezi slabší místa vozu. Úplné odstranění problémů se ale nepodařilo a výměna hliníkových ramen je dodnes nákladnou záležitostí. Výroba této generace skončila v roce 2005.
Motory: Který zvolit a kterému se vyhnout
Základ tvoří benzinová šestnáctistovka s výkonem 74 kW. Na provoz je úsporná, ale pro auto této velikosti a hmotnosti jednoduše nestačí. Atmosférický motor 1.8 20V je o něco silnější, nicméně trpí na slabou pružnost a vyšší spotřebu. Podstatně lepší volbou je přeplňovaná verze stejného motoru s výkonem 110 kW, která nabízí znatelně lepší dynamiku a přitom si zachovává srovnatelnou spotřebu. Naopak dvoulitrový čtyřválec s 85 kW je nejen žíznivější, ale také má sklony k nadměrné spotřebě oleje. Výkonnější zážehové varianty nejsou vyloženě špatné, ale od nich nelze čekat rozumnou spotřebu.
Kdo chce kombinovat rozumnou dynamiku a úsporný provoz, měl by sáhnout po dieselu 1.9 TDI. Ten se vyráběl ve verzích s výkony od 66 kW do 96 kW. Základní varianta je sice velmi úsporná, ale dynamicky slabá. Vhodnější jsou silnější verze – ideálně 81 nebo 96 kW, které si poradí i s plně naloženým vozem. Mezi slabiny těchto motorů patří především váhy vzduchu a u silnějších variant i dvouhmotové setrvačníky. Opravy těchto komponent jsou dnes již dostupnější než v minulosti.
Zcela vyhnout byste se měli dvoulitrovému TDI s výkonem 103 kW. Tento motor sice slibuje slušné parametry, ale v praxi je to problematická jednotka trpící mnoha neduhy – od nadměrné spotřeby oleje, přes poruchy filtru pevných částic a snímačů výfukových plynů, až po fatální závady ložisek nebo praskající hlavy válců.
Jízdní vlastnosti a pohodlí
Modely vyrobené po faceliftu nabízejí lepší dílenské zpracování i kvalitnější materiály. Přesto ani tyto vozy nejsou imunní vůči opotřebení – časem se objevují ošoupané ovladače, vybledlá tlačítka nebo poškozené manžety řazení. Co ale zůstává silnou stránkou, je vnitřní prostor a pohodlná sedadla. Zavazadelník sedanu nabídne 475 litrů, kombi pak v základním uspořádání 495 litrů.
Podvozek je laděný spíše do měkka, což oceníte hlavně na horších silnicích. Passat si dobře poradí i s delšími cestami a na svou dobu nabídne i slušné jízdní vlastnosti v zatáčkách. Řízení je přesné, řazení příjemně mechanické a brzdy účinné. Jako celek působí Passat vyváženým dojmem a jeho ovládání je i dnes velmi přirozené. Testovaný kus byl vybaven letargickou automatickou převodovkou, která je však velmi spolehlivá a servisně nenáročná. Jen jí musíte odpustit, že si se vším dává na čas. No a rozhodně od Passatu této generace nečekejte zábavu. Je to ztělesněná nuda, ale za to velmi pohodlná.
To, že tento kus jezdil jako nový, asi nikoho vzhledem k nájezdu nepřekvapí. Vše fungovalo, nic nebylo opotřebované a já si tak mohl vychutnat autentický dobový zážitek. Spotřeba se s automatem ustálila kombinovaně na 6,5 litrech. Motor je samozřejmě trochu hlučnější i za teplého stavu, ale dříve se tolik odhlučnění neřešilo. Řízení je poměrně odtažité a dlouhé. Ve výsledku je to velmi příjemné auto na každodenní jezdění. Prodejce si jej v tomto stavu cenil na 145 000 korun.
Známé slabiny a poruchy
Přední náprava – zejména u starších vozů – často trpí vůlemi, jejichž oprava nebývá levná. Typickým příznakem je vrzání při točení volantem na místě, obvykle způsobené vadným uložením příčného stabilizátoru. Tento konkrétní problém se ale řeší poměrně snadno a levně. Mezi časté závady dále patří opotřebovaná ložiska kol, poruchy zámků, selhávající uložení podélných ramen zadní nápravy či problémy s elektrickým ovládáním oken. Klimatizace rovněž nemusí vždy fungovat bezchybně.
Zvláštní kapitolou jsou právě zámky dveří – ty mají u této generace pověst velmi slabé ochrany proti krádeži. Nezřídka se stávalo, že do vozu se dostal i méně zkušený zloděj a odnesl si cokoliv od autorádia až po airbagy, které pak končily na vrakovištích. Při nákupu tedy dbejte nejen na technický stav, ale i na zabezpečení vozu.
Volkswagen Passat B5 je na trhu s ojetinami stálicí – kombinuje komfort, prostor a jisté jízdní vlastnosti. Pokud si vyberete dobře udržovaný vůz s nenáročným motorem, odmění se vám spolehlivou službou. Na druhé straně, nevhodná motorizace nebo zanedbaný servis vás mohou dostat do víru nepříjemných a drahých oprav.
Passat B5 má na tuzemském trhu odjakživa punc nadstandardního vozu. Uctívané „tédéíčko“ je snem mnoha českých zájemců o ojetinu a faceliftovaná verze (někdy chybně označovaná jako B6) patří k vůbec nejžádanějším modelům na plochách autobazarů. Ročník 2001 se dá pořídit za velmi lákavé částky, čímž se sen o koupi někdejšího manažerského vozu stává uskutečnitelným pro široké spektrum kupujících. Natrefit na zachovalý exemplář se solidní historií je však mnohem větší problém, než by se mohlo zdát. A prodávající si obvykle za takový klenot nechá pořádně zaplatit. Mnoho ojetin ale pochází z dovozu, často mají za sebou nejednu havárii a obvyklý nájezd 130 tisíc kilometrů svítí na jejich počítadlech už po několikáté. Z lákavé koupě se často vyklube buď exemplář krátce před smrtí, vůz v exekuci, bývalý taxík, či dokonce rovnou auto s pozměněnými identifikátory. Koupě Passatu tak občas připomíná spíše ruskou ruletu, zejména pokud zájemce vybírá v nedůvěryhodných bazarech či na inzerát od soukromé osoby.
« Umíte jezdit po dálnici? Mnoho řidičů ne a ani o tom neví Test KGM Torres 1.5 GDI Turbo AWD »
