Test Ford Puma ST X PowerShift: Šelma v novém překvapí i přes slabší motor
Ford Puma ST přináší do segmentu kompaktních SUV vyhlášené jízdní vlastnosti vozů Ford Performance a jde o první sportovní SUV značky Ford nabízené na evropských trzích. Puma to však od začátku nemá jednoduché, příznivci značky jsou znepokojeni použitím jména, které kdysi patřilo hbitému kupátku, pro další crossover. Se sportovní verzí ST, které je dostupné jen s litrovým tříválcovým mildhybridem, je tato “svatokrádež” ještě markantnější. Ale pozor, zahoďte předsudky, protože Puma ST je jedno velké překvapení.
Nedávno vůz prošel faceliftem, který je poměrně decentní. Design nové Pumy se povedl natolik, že ani po pěti letech na trhu jej Ford nemusel příliš měnit. Nová jsou především přední světla, trošku větší je maska a nechybí paleta nových kol. Trojici pomyslných kočičích drápků doplňují jednotlivé segmenty diod. Maticová světla zvládají vykrývat okolní provoz a neoslňují ostatní řidiče. Pro všechny tři verze stojí 23 tisíc, u verze ST je máte v základu.
Sportovní tvary modelu Puma s jeho dynamickou linií střechy a zvýrazněnými lemy blatníků představují ideální základ pro extrémnější pojetí v podání verze ST, jejíž design kombinuje požadavky na vzhled a funkčnost. Přední spoiler integrovaný do nárazníku zvyšuje přítlačnou sílu o téměř 80 procent. K efektivnějším aerodynamickým vlastnostem karoserie přispívají rovněž rozměrný střešní spoiler a difuzor v zadním nárazníku. Horní i spodní mřížka na přídi dostaly specifický výplet vozů Ford ST, který odpovídá vyšším požadavkům na chlazení motoru.
Sériově dodávaná 19palcová kola z lehké slitiny mohou mít povrchovou úpravu ve vzhledu frézovaného kovu nebo být lakovaná odstínem Magnetite. Střecha, rámečky předních mřížek, detaily na bočních partiích, kryty zpětných zrcátek a zadní spoiler jsou vyvedeny v lesklém černém laku. Testovaný model v rudé barvě vypadá opravdu fantasticky a troufám si říci, že Puma je jeden z nejhezčích vozů ve své třídě.
V rámci modernizace se nejvíce změnil interiér, kde téměř nezůstal kámen na kameni. Celá palubní deska je inovovaná a najdeme tu nejmodernější techniku. Pryč je malý displej infotainmentu, který nahradila velká dvanáctipalcová obrazovka se systémem Sync 4. Další displej pak nalezneme před řidičem místo klasických ukazatelů. Zajímavostí je vrch kapličky spojující obě obrazovky, jedná se totiž o reproduktor B&O. Hezké řešení. Interiér má sice na pohled devadesátkový vibe, ale je našlapaný technologiemi a rozumně zpracovaný. Zamrzí jen absence fyzických ovladačů klimatizace, ta je nově integrovaná do infotainmentu.
Ve verzi ST uvnitř čekají vyhřívaná, anatomicky tvarovaná sportovní sedadla Recaro, potažená materiálem Miko Dinamica a zdobená vyraženým emblémem ST. Atmosféru dotváří prahové lišty Ford Performance a kožený volant, Švy po celém interiéru jsou v červené barvě. Také interiér sportovní varianty ST nabízí nejlepší zavazadlový prostor ve své třídě, jehož součástí je inovativní Ford MegaBox. Jedná se o hlubokou 80litrovou schránku pod podlahou hlavního zavazadlového prostoru, díky níž lze ve voze převážet například dva golfové bagy postavené na výšku. Objem zavazadlového prostoru činí 456 litrů.
Tak a co ten tříválcový motor, což pro někoho může být odrazující věc? Jenže tříválce ve své podstatě vůbec nejsou špatné, vždyť ho najdeme i v takové legendě, jakou je Toyota GR Yaris. Motor ve Fordu je charakterní, má skvělý zvuk, je lačný po otáčkách a zátah je působivý. Ani jednou jsem si neřekl, že by to chtělo více válců. Také odezva na plyn je výborná, především v režimu Track, kdy pohonná soustava ze sebe vydá maximum. Jenže jasně, je teď o trochu slabší, má o půl litru menší objem a navíc je to mildhybrid. A víte co? Nevadí!
Nebudu lhát, starší jednotka jela lépe, pořád tady chybí 30 koní, ale litr není vůbec špatný. Výkon činí 160 koní, které krátkodobě doplní mildhybrid o dalších 10. Na litrový motor oslnivá čísla. Starter generátor připojený k motoru řemenem se tu stará především o start-stop systém a pomáhá vyhlazovat reakce na povely plynu.
Zatímco čísla na papíře ohromí, jeho kultivovanost zrovna ne. Především za studena se umí drobný motorek ozvat opravdu výrazně. I po zahřátí bude ale jeho vrčení nedílnou součástí každé vaší jízdy. Pod zatížením umí i do kabiny propašovat nějaké vibrace. Taky se dostavuje drobná prodleva turba. Aby se totiž dosáhlo takového litrového výkonu, kterého ještě nedávno nedosahovaly ani supersporty, musel se pod kapotu nastěhovat pořádný šnek. A zkrátka mu chvíli trvá, než se roztočí. Problém trochu mírní zmíněná elektrická asistence, stále jsou ale reakce pod 3.000 otáček trochu mdlé – pokud tedy nehodláte neustále jezdit ve sportovním režimu. Jenže právě ona hranice 3.000 otáček je ta hranice, kdy ta malá vrtačka začíná vystrkovat růžky.
Nejen, že tu prakticky mizí prodlevy na povely plynu, ale taky se zde dost zásadně mění charakter motoru. Nad touto úrovní totiž jede jako praštěný. Splašeně letí do otáček a při každém ubrání plynu si turbo mocně odfoukne. Je mi jasné, jak divně to bude znít v kontextu litrového tříválce, ale vlastně se mi líbí jeho charakter. Výkonová křivka totiž není tak nudně plochá, jak je u dnešních motorů běžné, ale hezky graduje směrem k červenému pásmu. Tahle věcička vás skutečně bude bavit vytáčet. Pokud jde o spotřebu, dá se jezdit někde kolem 6.5 litru, při divočení se ale dá podívat i k deseti. Dvouspojková sedmistupňová převodovka je nyní jedinou volbou. Puristi opět zapláčou. Naštěstí se však jedná o dobrou skříň, která řadí rychle, logicky a nedělá chyby.
Podvozek dostal specifické naladění s odlišnou zkrutnou příčkou zadní nápravy, stabilizátorem i tlumiči pérování (v případě paketu ST, jde o tlumiče KW). Řízení je o 25 procent strmější a brzdy jsou o 17 procent větší než u standardní Pumy. To vše korunují pneumatiky Michelin Pilot Sport 4S, vyvinuté speciálně pro Pumu ST.
Vyšší těžiště, dané příslušností modelu Puma do kategorie SUV, je zde kompenzováno specifickým naladěním podvozku. Zkrutně deformovatelný příčný člen zadní nápravy má torzní tuhost 2000 Nm na jeden úhlový stupeň, což představuje navýšení o 40 procent vůči Fiestě ST a o 50 procent vůči standardní Pumě. Přední zkrutný stabilizátor má průměr 24, zadní pak 28 mm. Pozornosti konstruktérů neunikla ani brzdová soustava. Přední kotouče byly oproti standardní Pumě zvětšeny o 17 procent, na 325 mm, vzadu se pak nacházejí kotouče o průměru 271 mm. Podtlakový posilovač byl nakalibrován s ohledem na dávkovatelnost a zpětnou vazbu při sportovní jízdě.
Jak vidíte, Ford se u Pumy ST opravdu snažil a neponechal nic náhodě. Není to jen zvenčí navoněný crossover, který se snaží sportovně jen tvářit. O tom se přesvědčíte hned, co ujedete první kilometry. Podvozek je tuhý, ale zároveň zvládá důstojně tlumit nerovnosti. Překvapilo mě, že kola neodskakují ani na rozbité silnici a vždy drží kontakt s vozovkou. Cítím v tom starou podvozkovou školu á la Subaru, což je pro Ford opravdu velký kompliment. Nutno však podotknout, že tato značka vždy podvozky uměla a i u naprosto obyčejných modelů se vždy jedná o špičku v této oblasti. Také karoserie se v zatáčkách vůbec nenaklání a vůz nádherně poslouchá volant a vrhá se do oblouku. Tohle že je crossover? Při jízdě jsem si připadal jako ve sportovním hatchi. Velké překvapení. Pumě navíc nechybí hravost a při odstavení plynu v oblouku se umí krásně stočit do boku.
Na okreskách funguje znamenitě, na denní ježdění je ale poměrně tuhý a především ve městě vás umí docela naklepat. Pokud tedy víc holdujete ježdění na nákupy, než blbnutí na okreskách, dejte přednost běžné variantě. Upřímně řečeno, už dlouho jsem se v žádném crossoveru za volantem tolik nebavil. Puma ST mi dělala radost a rád sem si její skvělý podvozek vychutnal.
« Macík obhájil triumf na Rallye Dakar, Loprais byl mezi kamiony třetí Sebezničení začíná: Pokuty za emise zdraží nová auta až o 60.000 korun »