bmw-m2-competition-13

Test BMW M2 Competition. Že už BMW není co dříve? Ale kdepak!

27. 4. 2019 • BMW, Exkluzivní testy, Extrémní vozy, Novinky, Sportovní vozy, Testy

motor: 100%

převodovka: 100%

podvozek: 100%

zpracování: 90%

radost z jízdy: 100%

BMW M2 Competition je důkazem geniality inženýrů divize M. Je důkazem, že dílčí změny dokážou z velmi dobrého řidičského nástroje učinit ještě lepší, ačkoliv v tomto případě úplně jiné auto. Obávám se, že je to také jedno z posledních podobných aut. Pokud můžete, kupujte!

Verdikt:

Známe to všichni. Stačí zavítat do jakékoli náhodné diskuze pod současným vozidlem mnichovské značky a dočtete se jediné – BMW už není co dříve, zlaté moje E46. Ponechám stranou, že to říkají lidé především proto, že si nové auto nemůžou dovolit a rovnou přejdu k tomu, jak velký nesmysl to je. Nová auta jsou jiná, ve všech ohledech dotaženější a schopnější. Z některých se možná vytratilo řidičské nadšení nebo jistá syrovost, ale to rozhodně není případ testovaného auta – M2 Competition.

Kompaktní mko slaví obrovský úspěch, vlastně je to úplně nejprodávanější zástupce divize M. Není divu, M2 přišla na trh s ideálním receptem – malé rozměry, karoserie coupé, krátký rozvor a velmi živé jízdní vlastnosti. Hlad po takovém autě byl velký, protože současná M4 je už moc velká a zákeřná. Pokud použiji logiku skalních příznivců značky, je to znovuzrozená M3 E46. Jen lepší a rychlejší. Přitom M2 byla vždy spíše takové poloviční “mko” – chyběl jí totiž plnohodnotný motor od této divize. Detailisti nezapomenou zmínit také absenci tradičních zpětných zrcátek v designu této legendární divize. Tomu je teď konec, klasickou M2 si již nekoupíte, motor neplní poslední emisní normu WLTP.

7

BMW to však vyřešilo elegantně. Přeci jen se svého nejprodávanějšího sporťáku nechtěli vzdát a nakonec ani nemuseli investovat do uprav starého motoru, který by normu plnil. Jednotka N55 s jedním turbem je minulostí a mnichovští technici jednoduše vzali motor S55 se dvěma turby z M4. Její výkon sice při přesunu do „mrňouse“ ztratil pár koní, výsledná hodnota 302 kW (410 koní) a 550 N.m v rozmezí téměř 3000 otáček ale pořád mluví za vše. Do M2 Competition si zároveň stále můžete vybrat, jestli chcete „klasickou“ dvouspojku M-DCT s teatrálním (a pro mnohé velmi přitažlivým) projevem, anebo zda vám víc voní trojice pedálů a kožená hlavice řadicí páky.

BMW M2 Competition je zároveň o zhřuba třicet procent tužší. Nad přední nápravu dostalo spolu s tvrdým motorem i karbonovou vzpěru, která z něj spolu dalšími dílčími změnami činí doslova telepaticky přesný nástroj. A právě zde je cítit největší rozdíl oproti původní M2, která se tu a tam dokázala nepříjemně nahrbit hlavně pod brzdami. Inženýři nemuseli auto razantně přitvrzovat v podvozku. Tím, že je samo o sobě výrazně tužší (a to hlavně vpředu), dokáže lépe absorbovat nerovnosti a ve volantu působí neskutečně kompaktně.

6

Verze Competition dostala také lepší brzdy. Standardní rozměr je 380 mm vpředu a 370 mm vzadu. Pokud by vám to ale nestačilo, můžete si připlatit zhruba 43 tisíc za ještě větší kotouče o velikosti 400 a 380 mm. Těmi je vybaveno i naše testovací auto. Za nádhernými koly vypadají opravdu monstrózně. Což evokuje i zbytek auta. Černě lakované ledviny jsou nyní širší, světla užší a blatníky pořádně vytaženy. Spolu s opravdu agresivním předním nárazníkem a centrálním výfukem se čtyřmi koncovky vzadu, vypadá M2 Competition přímo brutálně. Tohle je poctivá stará škola, správně přehnaná a pořádně pekelná.

To platí i o interiéru, který je velmi strohý a jde na něm poznat, že vychází z nejstaršího modelu v nabídce značky. Jenže také vám dá připomenout, že více v dobře jezdícím autě nepotřebujete. M2 nepotřebuje dohánět průměrné jízdní vlastnosti digitálním kokpitem, křišťálovým voličem a nebo třeba placatým volantem u kolenou. Před sebou máte dvojici tradičních ukazatelů s ikonickou grafikou této značky, směšně malý centrální displej a spoustu plastů. Že se jedná o “mko” a ne paketovou dvojku poznáte vlastně jen podle skořepinových sedadel.

1

Asi tušíte, že vůz s výkonem 410 koní a váhou 1,5 tuny bude rychlý. Ano, Competition je přímo zběsile rychlá, ale není to samotná rychlost, která vám vezme dech. Projev plnotučného motoru s dvěma turby je totiž velmi odlišný od původní M2. Dokonale maskuje své přeplňování a dokonce nabídne gradaci výkonu. Zejména poslední 2 tisíce otáček je přímo výbušných a držet auto pod krkem je něco nepopsatelného. Slyšíte rykot sání, vaše tělo je zařezané do sedadel a kdesi za vámi se ozývá baryton. Pustit volant, vymáčknout spojku, hodit tam další kvalt a vše začíná na novo. Akcelerace v takto malém autě je velmi návyková. Překvapila mě okamžitá odezva motoru na plynový pedál, tohle se u přeplňovaného agregátu turby nevidí jen tak.

Při řízení máte pocit, jako by auto bylo vaše tělo. Čistá stopa? Žádný problém… Driftem ve 130 km/h? V pohodě, umíme. Blbnout celý den na závodní dráze? Ano, prosím! Všestrannost a schopnosti podvozku vám vyrazí dech. Nemůžete si přitom připlatit za adaptivní tlumiče. Ne, Competition má jedno nastavení a je přímo dokonalé. Tlumení je sice poměrně tuhé a auto rozhodně není komfortní, ale na jakémkoli povrchu dokonale drží kontakt kol s vozovkou, nenaklání se a nádherně zatáčí. Tomu napomáhá i velmi strmé řízení a reakce na volant. Ono všechny prvky v autě mají velmi rychlou odezvu, Competition za všech okolností působí naspeedovaně a je třeba s tím počítat.

2
3

Standardní M2 působila měkkým dojmem a zejména na okruhu jste to poznali dvojnásob. Pokud jste to s jezděním mysleli vážně, nešlo se vyhnout instalaci jiných tlumičů a brzd. S novou Competition toto řešit nemusíte, proskáčete městem, proletíte okresky a poctivě se svezete na okruhu. Není problém, tohle je závoďák přímo z továrny. V textu jsem zmínil manuální převodovkou. Testovaný kus ji byl vybaven a na poměry značky se jedná o zatím nejlepší skříň. Víte, BMW manuály nikdy moc neumělo, když si třeba vzpomenu na ten v opěvované E46, tak musím kroutit hlavou. Lepší manuály měli i francouzské hothatche, bez přehánění. Competition tohle mění, dráhy jsou krátké a přesné, chod příjemně tuhý. Je radost řídit takto silné a řidičské auto s manuální převodovkou a mít tak vše ve vlastních rukách. Jenže to chce také zkušenosti.

Competition už není hračkou pro vyzrálé kluky, kteří pouze milují řízení. Potřebuje dobrého řidiče. Je ale daleko čitelnější a předvídatelnější než větší M4 (M3). A právě proto si v hierarchii BMW M beze zbytku zasluhuje své čestné místo. Je to ve výsledku vlastně fantastické auto, které vám už dneska nikdo jiný nenabídne. Má vůbec nějaké nedostatky? Jeden by se našel…

8
5

Tím je zvuk!  Z M2 Competition se vytratilo takové to chuligánství obyčejnější M2. Vytratila se z něj ta prvotní vášeň, kterou vynikající zvuk vzbuzuje v každém automobilovém fanatikovi. Aplikace filtru pevných částic si bohužel vzala svou daň a zvuk je opravdu, bídný. Zřejmě budete muset navštívit výrobce aftermarketových výfuků, protože BMW nenabízí ani možnost instalace vlastních M Performance výfuků. Škoda.

Naopak pochválit musím spotřebu. Po týdenním testování se zastavila na 13 litrech a to jsem s autem jel slušně asi jen jednou po dálnici. Pokud pojedete v klidu, řekněme na dovolenou do Alp, není problém jezdit kousek pod 8 litry. To na 410 koní v benzínu jde, ne? Pro srovnání – za takovou spotřebu jezdila moje bývala 330 Ci E46 a to byl proti tomu lenochod.

4

BMW M2 Competition je důkazem geniality inženýrů divize M. Je důkazem, že dílčí změny dokážou z velmi dobrého řidičského nástroje učinit ještě lepší, ačkoliv v tomto případě úplně jiné auto. Obávám se, že je to také jedno z posledních podobných aut. Pokud můžete, kupujte!

Plusy

– Plnotučný M motor
– Fantastický podvozek a jízdní vlastnosti
– Strmé řízení
– Manuální převodovka
– Sedadla
– Řidičský orientovaný interiér
– Brzdný účinek
– Spotřeba

Mínusy

– Slabý zvuk

.

« »

MENU