Elektromobily uvízly v bludném kruhu. V prvním pololetí jejich podíl vzrostl jen zdánlivě
Podle Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) vzrostl podíl bateriových elektromobilů na trhu Evropské unie v první polovině roku 2025 meziročně na 15,6 % z původních 13,6 %. Prodalo se jich 869 271 kusů. Jde ale spíš o statistickou iluzi než o skutečný průlom, protože v roce 2023 činil jejich podíl 14,6 %. Za dva roky tak evidujeme růst o pouhý jeden procentní bod. Znamená to jediné. Změna je minimální a trend se fakticky zastavil. A to přesto, že nabídka elektromobilů je dnes výrazně širší než v letech 2023 a 2024. Naproti tomu spalovacích aut ubývá, ale stále si drží téměř 85 % podílu na trhu.
Na tom mírném, spíš kosmetickém růstu se podílejí jen některé evropské trhy. V Německu vzrostl podíl elektromobilů v prvním pololetí o 35,1 %, v Belgii o 19,5 % a v Nizozemsku o 6,1 %. Ale například ve Francii naopak klesl o 6,1 %. Ani to, že 60 % všech elektromobilů se prodá jen ve třech zemích, není normální. Růst v Německu navíc nebyl žádným boomem, ale jen částečným zotavením po předchozím propadu. Na konci roku 2023 totiž Německo náhle ukončilo dotace na nákup elektromobilů, což okamžitě zmrazilo poptávku. Na skutečný optimismus je tedy zatím brzy. Drtivá většina nových aut stále tankuje benzin nebo naftu.
To samé platí i pro plug-in hybridy, jejichž podíl se mírně zvýšil ze 6,9 % na 8,4 %, ale tento druh pohonu je stále závislý na spalování paliva. U hybridů je situace ještě méně přehledná, protože do statistik jsou započítávány i mild-hybridy – tedy klasická spalovací auta, která mají navíc jen 12V nebo 48V elektrický systém. Ten umožňuje maximálně pár metrů elektrického pohybu a v ideálních podmínkách úsporu asi půl litru paliva na 100 km. Výsledkem je, že oficiální čísla hybridů působí optimističtěji, než jaká je realita. Podle statistik totiž hybridy tvoří až 34,8 % trhu.
Ještě před pár lety přitom výrobci počítali s tím, že už v roce 2024 bude podíl bateriových elektromobilů atakovat hranici 25 %. Tento cíl se dnes jeví jako nereálný. Spotřebitelé ve většině zemí unie stále více řeší vysoké pořizovací ceny elektromobilů, omezenou dobíjecí infrastrukturu, složitost nabíjení a nejistou zůstatkovou hodnotu. Bez dalších dotací a bez zlepšení infrastruktury se elektromobily nedokážou prosadit. Jejich prodej zůstává silně závislý na státní podpoře a příznivé legislativě. Jak ukázalo Německo, když chybí politická vůle, trh okamžitě padá. Řidiči stále preferují tradiční technologie – jsou levnější, dostupnější a zatím i spolehlivější.
A to představuje zásadní problém. Odhaduje se, že automobilky působící v EU investovaly od roku 2018 více než 150 miliard eur do vývoje elektrických vozidel, bateriových technologií, modernizace výrobních linek a související infrastruktury. Jen koncern VW oznámil do roku 2030 investice přesahující 100 miliard eur výhradně do elektromobility. Obrovské sumy investovali i další hráči – Stellantis, Renault, BMW nebo Mercedes-Benz, a to s vizí rychlého růstu bezemisní dopravy. Současně existoval i veřejný kanál podpory.
Z rozpočtů členských států i samotné Evropské unie proudily desítky miliard eur na dotace při nákupu elektromobilů, daňové úlevy, výstavbu dobíjecí infrastruktury nebo výzkumné granty. Celkově se odhaduje, že tato veřejná podpora přesáhla 50 miliard eur. Jen Německo mezi lety 2016 až 2023 vynaložilo na přímé dotace pro kupující více než 10 miliard eur, ve Francii to bylo přes 7 miliard. K tomu běžely celoevropské programy jako IPCEI (Important Projects of Common European Interest), které pumpovaly další miliardy do výstavby továren na baterie a technologických center. Vzhledem k těmto číslům působí aktuální stav prodejů elektrických aut spíš jako úplné fiasko.
.« Mercedes-Benz zastavil prodej elektromobilů v USA. Cla za tím ale nejsou Tipy, na co si dát pozor při půjčování auta v zahraničí »
